Na ruské straně se sešly hned tři negativní faktory. Prvním je slabá cena ropy na světových trzích
Shutterstock.com
Kreml pod tlakem
Ruský ropný motor se zadrhává. Listopadový kolaps příjmů budí paniku
Kombinace nízkých cen, rekordního cenového diskontu u ruské ropy a posilujícího rublu vytváří pro Kreml největší fiskální tlak od prvních vln sankcí.
editor
Ruská ekonomika stojí na energetice jako na hlavním pilíři, který desítky let financoval státní aparát, armádu i sociální programy. Právě tento pilíř se však stává nejvýraznější slabinou.
V listopadu klesly příjmy z ropy a plynu na přibližně 520 miliard rublů (okolo 140 miliard korun), tedy o 35 procent níže než ve stejném měsíci loni a výrazně níže než v říjnu.
Za první měsíce roku 2025 činí energetické příjmy asi 102 miliard dolarů (přibližně 2,1 bilionu korun), což představuje 22procentní propad. Pro rozpočet, který počítá s přísunem stabilních miliard, je to zásadní otřes, vypočítává ekonomický web Oilprice.com.
Na ruské straně se sešly hned tři negativní faktory. Prvním je slabá cena ropy na světových trzích. Druhým hluboký diskont u ruské ropy Urals, která se v listopadu prodávala zhruba o 23 procent levněji než Brent, místy dokonce v rozmezí středních 30 dolarů (620 korun) za barel — nejméně od roku 2022.
Třetím je silnější rubl, jenž sice politicky působí jako symbol státní stability, ale rozpočtu škodí, protože za stejné exportní dolary získá méně rublů.
Výraznou roli stále hrají sankce. Ty snížily Moskvě možnost diktovat ceny, prodloužily přepravní trasy a nutí Rusko poskytovat trvalé slevy, aby udrželo odběratele.
Nekonečné rezervy? Pche!
Tyto slevy se staly součástí nového normálu a zásadně snižují dlouhodobý potenciál příjmů, i kdyby se světové ceny zase zvedly, zdůvodňuje Oilprice.com.
Problém přichází v nejhorší možné chvíli. Vojenské výdaje i vnitřní bezpečnost ukrajují stále větší část rozpočtu a jejich snížení není politicky možné.
Kreml může krátkodobě čerpat z rezerv, případně zvýšit domácí zadlužení, ale obě cesty mají limity: rezervy nejsou nekonečné a větší zadlužení by brzdilo širší ekonomiku.
Fiskální tlak bude mít dopad i na světové energetické trhy. Moskva může reagovat dvěma směry — maximalizovat produkci, aby kompenzovala nízké ceny, což by trh dále tlačilo dolů, nebo se pevněji držet koordinací v rámci OPEC+ a snažit se ceny stabilizovat. Obě varianty znamenají pro trh vyšší volatilitu.
Listopadový propad je tak jasným signálem, že ruská odolnost není neomezená. Kombinace slabších cen, hlubokých slev, silnější měny a rostoucích nákladů na válku postupně odebírá Moskvě manévrovací prostor.
Pokud se trend nezlomí, čekají ruské finance stále tvrdší rozhodnutí — a globální trhy stále větší nervozita.
