Konec jedné flotily: Ruský ropný manévr ztrácí směr i kupce
Shutterstock.com
Barely na čekané: Putinův ropný gambit se obrací proti němu
Když Evropská komise v roce 2022 zavedla cenový strop na ruskou ropu, chtěla tím ochromit příjmy Kremlu a omezit jeho schopnost financovat válku proti Ukrajině. „Cílem je omezit příjmy Ruska a jeho schopnost vést válku,“ uvedla tehdy předsedkyně Komise Ursula von der Leyen. Po třech letech je jasné, že opatření zabrala – jen to chvíli trvalo. Vladimir Putin si mezitím vypěstoval vlastní způsob, jak se sankcím vyhnout: nasadil do akce takzvanou stínovou flotilu.
msk
Tato flotila se skládá z často zastaralých, neregistrovaných lodí, které plují bez pojištění, pod falešnými vlajkami a mimo dosah běžného sledování. Právě tento neviditelný loďstvem se stal hlavním kanálem pro vývoz ruské ropy. Až dvě třetiny dodávek probíhaly přes stínovou flotilu – zejména po moři. Měla to být zadní vrátka, jimiž by do země dál proudily devizy navzdory sankcím a cenovým stropům.
Konec slepé tolerance
Jenže i tahle hra má své hranice. S novými americkými sankcemi přichází zlom. Klíčoví odběratelé z Asie – Indie a Čína – oznámili, že nebudou nadále přijímat dodávky od sankcionovaných ruských firem Rosněfť a Lukoil. Tím se Putinův exportní model zadrhl. Indie a Čína přitom dlouho fungovaly jako bezpečné přístavy pro ruskou ropu, navzdory probíhající válce na Ukrajině.
Podle dat Bloombergu se nyní na moři hromadí rekordní množství ruské ropy, která nemá odbyt. Až 216 milionů barelů zůstává v tancích lodí, které se marně snaží najít kupce. Dvanáct z těchto tankerů, naložených uralskou ropou, už týdny kotví u pobřeží Ománu. A protože nové sankce nutí lodě absolvovat delší a složitější trasy – třeba až do Číny místo Indie – zdržují se i samotné dodávky. Ropa se tak stává nákladem, který místo zisků generuje jen čekání.
Stínová flotila pod palbou
Americký prezident Donald Trump nasadil proti stínové flotile tvrdý přístup. USA už nejen sankcionují, ale také přímo zasahují – například 9. ledna 2026, kdy americké námořnictvo zadrželo tanker Olina. Loď byla podezřelá z přepravy zakázané ropy a měla být součástí Putinovy flotily duchů. Pro Kreml to znamená další komplikaci v už tak sešněrovaném obchodě.
Evropa mezitím stáhla cenový strop na 47,6 dolaru za barel, čímž opět přitlačila na příjmy ruské státní kasy. A zatímco ropa zůstává jedním z mála ekonomických pilířů Ruska, možnosti, jak ji vyvážet a přitom obcházet sankce, se rychle tenčí.
K tomu všemu přistupuje i vojenská rovina. Podle analytiků z amerického Institutu pro studium války (ISW) čelí ruské ozbrojené síly strukturálním problémům: „Rusko nedokáže nahradit své ztráty ani vytvořit nové záložní jednotky.“ Jinými slovy – dochází nejen kupci ropy, ale i vojáci.
