Jaroslav Ton, CEO společnosti Malcom Finance
Malcom Finance / Shutterstock.com, koláž Hrot24

Pohonné hmoty v ČR zlevňují, zásoby a slabší poptávka brzdí růst cen

Spotřebitelé v ČR mohou v uplynulém týdnu těžit z mírného zlevnění pohonných hmot – litr benzínu stojí o 17 haléřů méně, nafta o 18 haléřů. Na světových trzích zůstává ropa Brent relativně stabilní, mezi 60 a 64 dolary za barel, a krátkodobé výkyvy cen spíše odrážejí geopolitická rizika a zásoby paliv než strukturální nedostatek.

Jaroslav Ton

Dnes v 6:26

V uplynulém týdnu se ceny pohonných hmot v ČR mírně rozhoupaly, výsledkem je ale zlevnění. Cena benzínu klesla o 17 haléřů na litr, nafta zlevnila o 18 haléřů na litr.

Na globálním trhu se ropa Brent pohybovala v relativně úzkém rozpětí zhruba 60 až 63,5 dolaru za barel a v tomto pásmu týden také uzavřela. Přestože došlo k návratu nad hranici 63 dolarů, nejde o zásadní obrat. Klíčové je, že Brent se už přibližně tři měsíce drží mezi 60 a 64 dolary: každý pokus o růst naráží na dostatečnou nabídku, zatímco poklesy brzdí riziková prémie a fakt, že poptávka je sice slabší, ale zatím nekoliduje.

Hrotagon

Benzin i nafta zlevňují. Brent míří k 60 dolarům

Z fundamentálního pohledu se rámec trhu výrazně nemění. Vysoká produkce mimo OPEC+ funguje jako strukturální strop a snižuje šanci, že by se Brent bez nové vlny poptávky nebo reálného výpadku dodávek udržel dlouhodobě výrazně výš. Poptávka navíc zůstává nevýrazná: Evropa i Čína vysílají smíšené signály a trh proto dál reaguje spíše na očekávání než na jasný trend.

Krátkodobou podporu cenám dodávala geopolitika, zejména eskalující nepokoje v Íránu. Protesty v klíčových provinciích zvýšily obavy z možného narušení dodávek ze země, která produkuje přes tři miliony barelů denně, a trh do cen promítal vyšší rizikovou prémii. Ta je však tlumena očekáváním, že by se v delším horizontu mohla na světový trh vracet část produkce z Venezuely. Právě tato „venezuelská karta“ působí jako psychologická brzda a omezuje prostor pro nekontrolovaný růst směrem k 70 dolarům.

Do krátkodobého výhledu promlouvají také americké zásoby a rafinérská bilance. U destilátů došlo k výraznému nárůstu zásob a rostly i celkové komerční zásoby ropných produktů. To naznačuje, že na úrovni hotových paliv zatím poptávka není natolik napjatá, aby dlouhodobě tlačila ceny vzhůru. Pokud se situace v Perském zálivu dále nevyhrotí, může přebytek paliv v nejbližších týdnech působit proti růstu cen a postupně tlačit Brent zpět k úrovním kolem 60 dolarů.

Dopady obchodní války

Cena ropy Brent je nejníž za 3 roky. Dolů ji tlačí obava z Trumpových cel

V širším kontextu hraje roli i měnová politika. Odsouvání očekávání snižování sazeb v USA podporuje silnější dolar, což zdražuje dovoz ropy pro země mimo dolarovou oblast a tlumí globální poptávku. Do sentimentu se promítly také spekulace spojené s vyšetřováním předsedy Fedu Jeroma Powella, které trh zatím vnímá hlavně jako politický šum. Teprve případná eskalace by mohla přinést další volatilitu přes kurz dolaru a inflační očekávání.

Pro nejbližší týdny tak jako základní scénář dál vychází pokračování obchodování v pásmu. Geopolitika může cenu krátkodobě vychylovat vzhůru, ale bez skutečného výpadku dodávek bude růst narážet na pohodlnou nabídku a slabší poptávkový příběh. Naopak výraznější pokles by vyžadoval buď uklidnění geopolitického napětí, nebo zřetelně horší makrodata.

Z pohledu cen u čerpacích stanic současné prostředí naznačuje omezený prostor pro trvalejší zdražování. Geopolitická rizika mohou ropu krátkodobě posunout výš, kombinace dostatečné globální nabídky, rostoucích zásob hotových paliv a slabší koncové poptávky ale brzdí přenos vyšších cen do maloobchodních cen benzínu a nafty. Pro spotřebitele i dopravní firmy to znamená, že výkyvy na stojanech budou spíše krátkodobé a tažené volatilitou ropy či kurzů měn než strukturálním nedostatkem paliv. Pokud se geopolitické napětí nepřetaví do reálného narušení fyzických dodávek, je pravděpodobnější stabilizace, případně pozvolné zlevňování, než návrat k výraznému růstovému trendu.