Marcel Červený a Boris Zovčák, zakladatelé BIQ Group
Shutterstock / BIG Group archiv / koláž Hrot 24
IT trh se mění. Zlatý věk vývoje skončil, prostor pro růst ale zůstává
Český a slovenský IT trh po turbulentních letech covidu, války na Ukrajině a nástupu AI prochází konsolidací. Firmy sjednocují nástroje, přesouvají se do cloudu a zavádějí AI, aby snížily náklady a optimalizovaly provoz. Přesto domácí trh stále nabízí řadu zajímavých příležitostí.
Marcel Červený, Boris Zovčák
,
Do hry letos zásadním způsobem promluvila geopolitika a nejistota kolem dodavatelských řetězců, přístupu k technologiím a licenčním politikám. Firmy se zabývají technologickou autonomií a tím, kde ve skutečnosti leží jejich data. V praxi narážíme na scénáře, kdy je zavedená firma, která dlouhá léta funguje na on-premise, rozhodnuta a připravena jít do cloudu, nebo naopak malý progresivní byznys, jehož zakladatelé se při růstu nechtějí nechat omezovat hardwarem. Nicméně byli jsme svědky i situace, kdy se společnost kvůli zdražování cloudových licencí dostala do úzkých.
Standardizace jako buzzword
Česká IT scéna nabízí řadu neotřelých produktů a řešení, například v oblasti e-commerce. Jedním z nešvarů je naopak dělat si věci za každou cenu po svém. Nedává to smysl zejména v oblastech finančního řízení, účetnictví, ERP nebo DXP. V momentě, kdy se jedná o střední nebo velkou firmu, nemá smysl vynalézat kolo, ale naopak se snažit o „fit to standard“. A to nejen kvůli úsporám na vývoji a údržbě, ale také snazší lokalizaci během expanze a zjednodušení auditu.
Mnoho vývojářů softwaru se historicky snažilo za každou cenu vymýšlet vlastní, originální řešení vyhovující potřebám pár desítek firem. Výsledkem je nespočet účetních systémů, CRM nebo ERP. Tyto systémy již dnes nikdo nerozvíjí, protože za nimi stojí doslova pár lidí. Takzvaná fragmentovaná digitalizace pak brzdí domácí byznys jako celek.
Přibývá zhavarovaných projektů
Narážíme na zhavarované projekty zahájené před několika lety. Covid nastartoval překotnou digitalizaci, kdy projekty vedli nekompetentní lidé a týmy, které vznikly v době nedostatku lidí na trhu. Ukazuje se, jak důležité je mít nejen kapacitu vývojářů, ale také schopné lidi na projektové řízení. Vedení komplexních projektů totiž vyžaduje nejen znalosti, ale i zkušenost, které cesty jsou prošlapané a funkční a které končí ve slepé uličce.
V poslední době jsme narazili hned na čtyři projekty, které se dostaly do krize. Šlo o lokální i nadnárodní firmy, od Česka po Brazílii. Neplatí tedy, že by měly výhodu malé společnosti, nebo naopak korporace. Společným jmenovatelem byl nezkušený implementátor, který se chytil do pasti. Potřeba kvalitních manažerů schopných zažehnat krizi a odřídit změnu je proto urgentnější než kdy dřív.
Akvizice, nebo organický růst?
Z pohledu IT firmy je možné růst organicky, nebo akvizičně. Zázemí, stabilita a kvalitní lidé jsou nutnou podmínkou pro odřízení velkých projektů. Ačkoli jsme my sami v BIQ Group rostli převážně akvizičně, organický růst není radno podcenit. Především pokud jde o hledání klíčových lidí, a to nejen do boardu, ale i do jednotlivých týmů. Někdy jsme měli to štěstí, že se nábor přirozeně spojil s velkým projektem pro korporátního klienta. Tento přístup se nám ukázal jako živější a umožňuje efektivněji získávat nové talenty a kompetence.
Zároveň se změnil i přístup k akvizicím. Na trhu je spousta velkých hráčů, kteří nabízejí produkt nebo kompetenci v určité oblasti. Málokdo si ale dá práci s kulturní integrací a skutečným začleněním nové společnosti tak, aby vznikaly synergie, nikoli zákopy mezi původním managementem. Stejná péče by měla být věnována i brandu, zachování kultury a identity původní společnosti. Příkladů, jak to dělat i nedělat, je za poslední dobu více než dost.
Firmy mění generační střet, z kanceláří se stává přestupiště
Covid se podepsal a stále podepisuje na formě spolupráce a podobě spolupráce. Z kanceláře se do jisté míry stalo přestupiště. Zatímco mladí se chtějí potkávat, seniorní vývojáři většinou vítají klid home office a kanceláře využívají ke schůzkám. Znamená to vyšší nároky na rozvržení prostoru tak, aby byly spokojeny obě skupiny a bylo možné zachovat běžný provoz.
Další velkou výzvou je dopad AI na nábory, kde většinou přináší více škody než užitku. Ať už se jedná o generická CV, ulehčování práce při plnění zadaných úkolů, nebo prachobyčejné podvádění. Kód od programátora kompletně napsaný v ChatGPT jsme poznali a nepustili ho ani k pohovoru. Je vidět, že AI na jednu stranu nastavuje laťku těm podprůměrným, na druhou stranu stahuje dolů ty nadějné.
Chuť a poptávka po AI je silná i u nás
Na druhou stranu platí, že firmy mají o AI řešení zájem, hlavní překážkou jsou však přehnaná očekávání i zkreslené představy, kdy se nasazení této technologie vyplatí. Často s sebou projekt nese hlubší zásahy, než by se na první pohled mohlo zdát. Mnohdy se setkáváme s požadavkem si nejprve AI řešení vyzkoušet, osahat a postupně dolaďovat. Z druhé strany firmy očekávají vysokou přesnost a úspory z rozsahu. Velmi se rovněž zajímají o bezpečnost dat a možnost měnit AI modely či nástroje dle potřeby, a to v rámci jednoho ekosystému.
IT trh se po turbulentním období konsoliduje, avšak stále nabízí prostor pro růst. Firmy se potýkají s geopolitickými vlivy, technologickou autonomií a standardizací, přičemž mnoho projektů selhává kvůli nekompetentnímu řízení. Z pohledu IT skupiny je perspektivní se zaměřit na organický růst a strategické akvizice, které přinášejí synergie, kompetence i nové talenty. Je třeba starat se také o firemní kulturu a změny související s generačním střetem a dopadem AI na nábory.
Autoři jsou zakladatelé IT skupiny BIQ Group
Máte co říci? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz
