Ruský prezident Vladimir Putin se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Východní spojenectví
Čína skrytě podporuje Rusko. Porážka Moskvy je pro ni nepřijatelná
Evropská unie obviňuje Čínu z pomoci ruské válečné mašinérii. Mezitím přibývají důkazy, že čínské firmy pomáhají Rusku obcházet evropské sankce.
editor
Peking sice navenek hlásá neutralitu v konfliktu na Ukrajině, ve skutečnosti však podle důvěrných informací z Evropské unie čím dál více tíhne na stranu Moskvy.
Podle několika evropských diplomatů čínský ministr zahraničí Wang I při uzavřeném jednání v Bruselu sdělil šéfce unijní diplomacie Kaje Kallasové, že Čína nemůže připustit ruskou porážku. Takový vývoj by prý Spojeným státům uvolnil ruce pro větší tlak na Peking.
Zjištění přinesl deník South China Morning Post a potvrdili je i úředníci EU pro Radio Free Europe. K jednání údajně došlo během Wangovy čtyřhodinové návštěvy v Bruselu, kde se řešila nejen Ukrajina, ale i obchodní spory, vývoj v Tchaj-wanském průlivu či situace na Blízkém východě.
Čína podle EU čelila výtkám za podporu ruského válečného úsilí, především skrze vývoz technologií a materiálů, které Rusko využívá na frontě.
V zákulisí pak čínští představitelé vyjádřili obavy z možných západních sankcí vůči čínským finančním institucím – a zároveň z vítězství Ukrajiny, zmiňuje Oilprice.com.
Podezření EU posilují interní zprávy. Tajná analýza z května tvrdí, že až 80 procent obcházení sankcí proti Rusku má původ v Číně a Hongkongu. Evropská unie proto v nových sankčních balíčcích poprvé zacílila i na konkrétní čínské subjekty.
Jeden byznysmen čelí zákazu vstupu do EU a zmrazení majetku za to, že opakovaně přeprodával evropské zboží do Ruska. Dvě další čínské společnosti jsou vyšetřovány kvůli prodeji infračervených senzorů, optických komponentů a terénních vozidel ruské armádě.
Napětí roste i na úrovni NATO. Nový generální tajemník aliance Mark Rutte upozornil, že Čína a Rusko mohou záměrně koordinovat strategii: zatímco Moskva by měla zaměstnat Evropu, Peking by mohl podniknout kroky proti Tchaj-wanu.
Rutte uvedl, že čínský prezident Si Ťin-pching by před případným útokem na Tchaj-wan pravděpodobně požádal Putina, aby Západ zaměstnal jinde.
Oficiálně přitom čínské ministerstvo zahraničí stále trvá na neutrální pozici – podporuje vyjednávání a tvrdí, že dlouhý konflikt neprospívá nikomu. Podle některých analytiků ale čínská rétorika přitvrzuje.
Politoložka Natalija Ševškovová v rozhovoru pro Current Time uvedla, že Peking „odkládá východní zdvořilost“ a přechází k přímým, téměř arogantním výrokům.
Z geopolitického hlediska může mít postoj Číny dalekosáhlé důsledky. Pokud Západ přistoupí na kompromis s Ruskem – například uznáním Krymu či jiných okupovaných území – může to posílit čínskou odvahu v jejím vlastním teritoriu.
Možnost, že by se Francie či Německo snažily o ukončení války bez jednoznačné porážky Ruska, může být v očích Pekingu signálem, že v mezinárodní politice stále platí síla.
Čínsko-ruské partnerství, ohlášené krátce před začátkem invaze v roce 2022 jako „bezlimitní strategická spolupráce“, sice neobsahuje přímý vojenský závazek, přesto obě mocnosti v posledních letech intenzivně prohlubují vojenské i ekonomické vazby.
Západ tak čelí komplexní výzvě, kterou nelze ignorovat – zvlášť pokud chce udržet jednotný přístup k válce na Ukrajině i rostoucím ambicím Číny.
