Kreml posiluje svou vojenskou přítomnost v zemi, na níž ztrácí vliv (ilustrační foto)
Shutterstock.com
Rusko posiluje vojenskou základnu v Arménii. Moskva tlačí na Jerevan, který se přiklání k Západu
Napětí mezi Ruskem a Arménií dál roste. Kreml podle uniklého dokumentu navyšuje počet vojáků na své 102. základně v Gjumri – podle expertů jde o snahu obnovit vliv v regionu, kde ztrácí kontrolu.
editor
Rusko podle uniklého dokumentu z ukrajinské vojenské rozvědky posiluje svou 102. vojenskou základnu v arménském Gjumri. Dokument, údajně sepsaný vysokým důstojníkem Jižního vojenského okruhu, mluví o „urgentním doplnění“ jednotky, což naznačuje, že základna byla dlouhodobě personálně poddimenzovaná.
K přesunu vojáků mají být využity jednotky napříč Jižním vojenským okruhem. Ukrajinská média uvedla, že přesun měl být dokončen již v polovině června. O manévrech píše ekonomický web Oilprice.com.
Podmínkou výběru personálu byla mimo jiné psychická odolnost a vojenská připravenost – a výslovný zákaz výběru lidí s kriminální minulostí nebo zkušenostmi s drogami.
Arménie nejprve zprávy o přesunu vojsk odmítla. Ukrajinská rozvědka proto 7. července zveřejnila samotný obsah dokumentu.
Zdá se, že Kreml se tak pokouší vyvinout nátlak na arménskou vládu, která v posledních měsících podniká kroky směřující k odklonu od Moskvy.
Napětí mezi oběma zeměmi výrazně vzrostlo po Druhé karabašské válce, kdy Rusko nesplnilo své bezpečnostní záruky a nechalo Jerevan čelit Ázerbájdžánu osamoceně.
Další ránu vztahům zasadilo nedávné zatčení arménsko-ruského oligarchy, podezřelého z organizování protivládních aktivit v Jerevanu.
Dne 4. července pak Arménie oficiálně doručila ruskému velvyslanci v Jerevanu diplomatickou nótu, v níž Moskvu obvinila z „nepřátelské propagandy proti vládě Arménie v ruských médiích“.
Analytici vnímají eskalaci jako důkaz slábnoucího vlivu Moskvy na bývalé spojence v regionu jižního Kavkazu. Zatímco Kreml se snaží obnovit svou pozici pomocí vojáků, dezinformačních kampaní a loajálních figur, realita je jiná.
„Moskva se pokouší získat Arménii zpět – ne tanky, ale přes Telegram, placené influencery a zestárlé loajalisty,“ uvedl nedávný komentář zveřejněný v deníku The Moscow Times. „Nebude to ale jednoduché. I ruské zdroje samy přiznávají, že dnes v Arménii ‚není nikdo, kdo by mluvil za Rusko‘.“
„Je těžké získat si srdce prázdnými sliby – zvlášť pokud jste národem, který druhého ve válce nechal na holičkách,“ dodává komentář. „Arménská veřejnost, zejména mladí, má dnes blíž k vízům do Paříže a pracovním místům v Silicon Valley než k sovětským pohádkám,“ uzavírá text.
