Evropské státy by měly více sdružovat své vojenské zakázky, aby snížily rostoucí náklady a zefektivnily výrobu. Zároveň je podle německé zbrojařské firmy Rheinmetall nutné přehodnotit některá evropská ekologická pravidla. Pro web Euractiv to uvedl generální ředitel společnosti Armin Papperger.

„Musíme objednávky sdružovat, aby se dosáhlo férových cen,“ řekl Papperger při návštěvě Bruselu, kde jednal mimo jiné s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

Dodal, že se osvědčil tzv. lead nation model – například při nákupech munice nebo systémů protivzdušné obrany, kdy jedna země koordinuje větší objednávku jménem širší skupiny států. Stejný přístup by měl být podle něj uplatněn i u pozemní techniky.

Armádní technikaArmádní technika

Armáda nakupuje od Strnada novou generaci obrněnců Titus. Zaplatí přes čtyři miliardy

Evropská komise i NATO dlouhodobě tlačí na členské státy, aby místo roztříštěných nákupů zadávaly větší společné zakázky. Cílem je omezit cenovou inflaci a vytvořit stabilní podmínky pro investice do výrobních kapacit.

Ceny 155mm dělostřelecké munice se od začátku války na Ukrajině zečtyřnásobily kvůli přetíženým dodavatelským řetězcům a nedostatku klíčových složek, jako je TNT.

Rheinmetall z této poptávky výrazně těží. V posledních letech firma zaznamenala rekordní objem objednávek, což vedlo k rozšíření výrobních závodů. Právě minulý týden získala největší zakázku na 155mm munici ve své historii.

Ačkoliv to Papperger výslovně neřekl, zbrojní průmysl opakovaně zdůrazňuje, že bez dlouhodobých a objemných kontraktů je obtížné investovat do rozšiřování továren nebo budování spolehlivých vztahů s dodavateli, zdůrazňuje Euractiv.

Výjimky z ekologických pravidel

Vedle sdružených zakázek Papperger volá i po úlevách z ekologické regulace REACH, která omezuje použití některých chemických látek. „Potřebujeme výjimky, abychom mohli postupovat rychleji,“ uvedl šéf Rheinmetallu.

Obranný sektor kritizuje například návrh na zákaz olova v nábojích, přestože by se nevztahoval na vojenskou munici. Vzhledem k tomu, že se různé typy střel vyrábějí na stejných linkách, mohla by taková regulace snížit celkovou kapacitu výroby.

Papperger navíc lobbuje za novou vlnu dotací a pobídek pro výrobu dalekonosných raket – podobně jako tomu bylo v případě programu ASAP (Act in Support of Ammunition Production). Jeho klíčové prvky přebírá nový evropský program EDIP (European Defence Industrial Programme), který je zatím předmětem vyjednávání.

Obranný sektor přitahuje talentyObranný sektor přitahuje talenty

Když Mercedes propouští, Rheinmetall najímá. Zbrojní giganti těží z automobilové krize

Vedle veřejných programů je podle Pappergera důležité přilákat i soukromý kapitál. „Mluví se o tom často, ale podle mého názoru stále není jasně definované, že obranný sektor investice skutečně potřebuje,“ řekl. Klíčové je podle něj nastavit pravidla tak, aby se investice do obranného průmyslu vyplácely.

Téma rezonuje i na úrovni Evropské investiční banky (EIB), která byla dlouhodobě zdrženlivá vůči financování obranných projektů. Na konci června však oznámila, že v roce 2025 navýší financování na rekordních 100 miliard eur, z čehož až 3,5 procenta může jít na obranný sektor.

Pro srovnání – v roce 2024 šlo o pouhou miliardu. EIB nicméně stále financuje pouze projekty s „dvojím využitím“, tedy s civilní i vojenskou funkcí.

ExecutiveExecutive

Velkorážová munice jako strategická surovina. CSG buduje páteř evropské obrany