Řada jednotek má vlastní malé dílny situované nedaleko fronty, kde přímo upravují konstrukci dronů (ilustrační foto)
Shutterstock.com
Když floristka „bastlí“ zbraň
„První dronová válka“ ve velkém rekvalifikuje Ukrajince, jedni drony vyrábějí, druzí je sestřelují
Válka na Ukrajině bývá označována za „první dronovou válku“. Ukrajinští civilisté se přitom rekvalifikují na dvě diametrálně odlišné profese: jedni doma v garážích drony vyrábějí, druzí stojí v noci na korbách pick-upů a sestřelují ruské šáhidy dříve, než dopadnou na ukrajinská města. Výsledkem je úplně nový druh válečné ekonomiky, která se naučila vyrábět i lovit bezpilotní zbraně ve velkém měřítku.
Redaktor junior
Ještě před ruskou invazí v roce 2022 hrály bezpilotní prostředky v armádách spíše podpůrnou roli. Dnes se z nich stala páteř celé ukrajinské obrany.
Na rozdíl od tradičního dělostřelectva, tanků nebo obrněných vozidel jsou drony levné, rychle vyrobitelné a po úpravách vhodné jak pro průzkum, tak pro přímé útoky.
Podle údajů ukrajinské vlády, které citovala BBC, způsobují drony až tři čtvrtiny ruských ztrát na bojišti. Stejný trend potvrzuje i Royal United Services Institute (RUSI), podle jehož analýzy způsobily ukrajinské bezpilotní systémy už začátkem letošního roku mezi 60 a 70 procenty veškerých škod na ruské technice.
Expertka Stacie Pettyjohnová z Center for a New American Security (CNAS) konstatuje v obsáhlé reportáži BBC, že se z nich stala nejspolehlivější zbraň bránící se Ukrajiny.
Zatímco před rokem 2022 existovalo na Ukrajině jen několik málo výrobců dronů, dnes jich jsou stovky. Podle Centra pro východní studie (OSW) vzniklo v roce 2024 více než 2,2 milionu bezpilotních prostředků a v letošním roce má jejich počet přesáhnout 4,5 milionu.
Produkce je decentralizovaná. Řada jednotek má vlastní malé dílny situované nedaleko fronty, kde přímo upravují konstrukci dronů podle toho, co potřebují v daném sektoru bojiště.
Zakladatelka a CEO Klyn Drones Ksenija Kalmusová s týmem
Foto: Klyn Drones (oficiální PR materiály)
Příběh Kseniji Kalmusové z Kyjeva popisuje proměnu části ukrajinské společnosti nejlépe. Ještě před válkou se živila jako floristka a cestovala po Evropě se svými květinovými aranžmá.
Dnes každý měsíc skládá stovky FPV dronů a vede vlastní projekt Klyn Drones, který založila právě v reakci na poptávku frontových jednotek. „Bylo to pro mě úplně jasné rozhodnutí,“ uvedla pro BBC. „Chtěla jsem pomoct zemi a vojákům.“
Nejdříve sháněla peníze na auta, léky a vybavení. Postupně ale zjistila, že fronta žádá jedinou věc: FPV drony. A tak je začala vyrábět sama. S pomocí dalších dobrovolníků montuje malé kvadrokoptéry připomínající běžné civilní drony, jen s tím rozdílem, že tyto stroje nesou výbušninu.
Drony je ovšem nejen potřeba vyrábět, ale také sestřelovat. S tím se zrodila druhá vlna civilní rekvalifikace: dobrovolnické protivzdušné jednotky. Reportáž France24 popisuje skupinu ve městě Perejaslav, přibližně 90 kilometrů od Kyjeva.
Každou noc zde hlídkují čtyřčlenné týmy na pick-upech, vyzbrojené staršími kulomety jako britský Maxim z roku 1944 (který pamatuje ještě rusko-japonskou válku), ruský DP27 nebo československý vz. 59. Navzdory stáří jejich výzbroje je jednotka úspěšná. Má potvrzeno 31 sestřelených ruských dronů.
Dobrovolníci pocházejí z civilních profesí. Jde o IT specialisty, studenty, úředníky nebo techniky. Jeden monitoruje armádní radar, další určuje palebné pozice, jiný míří.
Skupina dobrovolných lovců dronů z Perejaslavi při nočním sestřelování
Foto: ministerstvo obrany Ukrajiny (oficiální PR)
Velitel jednotky Oleh Vorošylovskij vysvětluje, že úspěch stojí na znalosti místního prostředí. Dobrovolníci vědí, kde se dá bezpečně manévrovat, kudy vede nejkratší cesta k nové pozici a kde mohou dron zachytit z vhodného úhlu.
Sestřely přitom probíhají někdy jen několik metrů nad střechami domů. V Perejaslavi je létající ruský Šáhid rutinní zvuk každodenního života. Podle analýz serveru Politico i ukrajinských velitelů se frontová linie v posledních dvou letech fakticky rozpadla.
Okolí fronty se změnilo v „zónu smrti" širokou až dvacet kilometrů, která je permanentně pod dohledem průzkumných i útočných dronů.
Velitelé popisují, jak se fronta během posledních let proměnila. Pevné linie nahradily izolované opěrné body, které drony neustále sledují a napadají. Masové nasazení FPV dronů přitom částečně supluje nedostatek dělostřelecké munice.
Iniciativu na bojišti začíná určovat počasí: mlha a déšť otevírají okna pro ruskou infiltraci, zatímco jasno umožňuje Ukrajincům efektivněji lovit nepřátelské operátory a jejich stroje.
Drony s delším dosahem navíc pronikají desítky kilometrů do zázemí, za tzv. „zónu smrti“, což zásadně komplikuje rotaci jednotek i logistiku. Evakuace raněných se mezitím změnila v extrémně riskantní operaci, při níž se každý přesun může stát cílem útoku nepřátel.
Přes tři roky trvající válka na Ukrajině ukazuje, jak bojová fronta proměňuje celou ekonomiku
Foto: Klyn Drones (oficiální PR)
„Přešli jsme na válku dronů proti dronům,“ říká pro Politico plukovník Pavlo Palisa z ukrajinské prezidentské kanceláře. „Jste-li odhaleni, okamžitě se na vás sesype všechno, co má nepřítel po ruce.“
Velitelé upozorňují, že neexistuje žádná ustálená doktrína, která by definovala obranu území s malým množstvím pěchoty proti nepříteli infiltrujícímu „zónu smrti" a současně útočícímu na operátory dronů. Podle analytika Mykoly Běljeskova je to jeden z hlavních důvodů ruského pozvolného postupu v některých sektorech fronty.
„První dronová válka“ znamená bezprecedentní boom v oblasti vývoje a konstrukce dronů. Zatímco velcí výrobci bezpilotních prostředků rozšiřují investice, přibývá menších firem, které zároveň zažívají prudký růst. Paralelně s tím samozřejmě vzniká i opačné odvětví technologií, které mají drony odhalovat, rušit nebo sestřelovat.
Příběh Kseniji Kalmusové a dobrovolníků z Perejaslavi ukazuje, že drony nezměnily pouze charakter války, ale i lidské životy. „Chybí mi moje původní práce i život,“ říká Kalmusová. „Ale je to otázka existence. Bojujeme za naši zemi, za naši kulturu a za naše přežití.“
Ukrajina se tak stala „laboratoří“ moderní války, jejíž poznatky a zkušenosti budou určovat podobu evropské bezpečnosti v dalších letech. Co se na jejím území odehrává dnes, může být zítřejší realitou států na východním křídle NATO i celé Evropy.
