67. Mechanizovaná brigáda operuje s drony Upír, které nesou náklad do 15 kg do vzdálenosti až 20 km
Foto: Ministerstvo obrany Ukrajiny
Válka na Ukrajině
Drony s delším doletem mění válku. Ukrajina i Rusko zasahují cíle daleko za „zónou smrti“
Ukrajinská armáda masivně navyšuje výrobu a nasazení FPV dronů. Nově využívá i modely s delším doletem, které umožňují ničit cíle daleko za frontou. Rusko reaguje stejnou strategií.
Redaktor junior
„Zóna smrti“ – přibližně deset kilometrů široký pás podél přední linie – se roztahuje. Všechny klíčové systémy velení i těžká technika se přesunuly 100 až 200 kilometrů od fronty, mimo dosah běžných FPV (first person view) dronů.
Obě strany proto stále častěji nasazují drony středního dosahu (Group 3 a 4) k útokům na velitelská stanoviště, sklady a logistické cíle daleko za frontou.
Jednotky na obou stranách čím dál častěji využívají bezpilotní letouny s delším doletem a výbušnou hlavicí o váze pět až deset kilogramů. Ty stačí k likvidaci menších budov, muničních skladů nebo skupin vojáků v zázemí.
Podle velitele ukrajinské dronové jednotky je tento posun v taktice zřetelný. V Charkovské oblasti, kde operuje, podle svých slov během jediného dne slyšel pět střednědosahových dronů nad vlastní pozicí. „Je to teď běžné,“ řekl serveru Business Insider.
Masivní nasazení FPV dronů umožnila rychlá expanze domácí výroby. Podle údajů polského Centra pro východní studie (OSW) vzniklo v roce 2024 v Ukrajině přes 2,2 milionu bezpilotních prostředků a letos má toto číslo přesáhnout 4,5 milionu. Z toho více než dva miliony FPV dronů.
Produkce je decentralizovaná a často vedená přímo na úrovni brigád. Každá jednotka spotřebuje několik set FPV strojů měsíčně. Podle odhadů OSW by jich ale potřebovala až 2500.
Drony se liší nejen doletem, ale i specializací. Některé jsou určeny pro noční operace, jiné na průrazy proti obrněné technice. Podle analýzy Dignitas Fund Ukrajina používá stovky typů, často upravovaných podle potřeby jednotek v terénu.
Před invazí dominovaly sektoru firmy jako Ukrspecsystems, Screentech nebo PIK Deviro. Od té doby vznikly stovky nových producentů – Flash Tech, UMO Ukraine, Robotics Distribution a další.
Rychlý růst podpořila rekordní vládní investice: 775 miliard hřiven (cca 388 miliard korun) z rozpočtu, doplněná o dalších 216 miliard (přibližně 108 miliard korun) přijatých novelou rozpočtu v červenci 2025.
Vedle tisíců levných FPV dronů používá Ukrajina i stroje středního doletu, jako je Bober a novější Rubaka, schopné zasahovat cíle stovky kilometrů za frontovou linií.
Bober byl nasazen už v roce 2023 a prokázal schopnost ničit cíle v ruském týlu. Rubaka je novější typ navržený právě pro efektivní údery mimo dosah běžných prostředků.
Tyto stroje přinášejí možnost zasáhnout rafinerie, sklady munice i velitelské body bez nutnosti riskovat pilotované mise nebo využívat nákladné raketové systémy.
Podle Royal United Services Institute způsobili ukrajinské drony už začátkem roku 2025 mezi 60 až 70 procenty všech škod na ruské technice. Moskva reaguje stejně: přesouvá infrastrukturu mimo dosah FPV dronů a spoléhá na vlastní útočné systémy.
Nejčastěji nasazuje Šáhed-136 íránského designu s doletem přes 2000 kilometrů, které pravidelně útočí na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Doplňují je taktické útočné drony jako Lancet, určené pro ničení konkrétních vojenských cílů v první linii.
