Hlubokomořská těžba má svá rizika pro biodiverzitu
Shutterstock.com (vygenerováno AI)
Peníze, nebo život?
Těžba kovů z oceánského dna má temnou stránku: vědci varují před devastací neznámého světa
Nové vědecké studie ukazují, že zásahy do hlubokomořských ekosystémů mohou mít dlouhodobé a jen obtížně vratné následky.
editor
S rostoucí globální poptávkou po niklu, kobaltu, mědi a manganu sílí tlak na hledání nových zdrojů těchto strategických surovin. Jednou z možností je hlubokomořská těžba, která se zaměřuje na sběr polymetalických konkrecí z oceánského dna.
Právě tyto „kamínky“ velikosti brambor se nacházejí například v oblasti Clarion-Clippertonovy zóny v Tichém oceánu mezi Havají a Mexikem. Nejnovější výzkumy však naznačují, že cena za jejich získání může být výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo.
Studie zveřejněná v prosinci, na níž se podíleli vědci z londýnského Přírodovědného muzea, analyzovala dopady testovací těžby v hloubce zhruba čtyř tisíc metrů. Výsledky ukázaly, že počet drobných živočichů, jako jsou červi či korýši, klesl v zasažené oblasti o 37 procent a druhová rozmanitost o téměř třetinu.
Přitom se dlouho předpokládalo, že v extrémních podmínkách hlubokého oceánu žije jen minimum organismů. Novější výzkum ale identifikoval v této oblasti stovky druhů a vědci se domnívají, že mnohé další zatím nebyly objeveny.
Dalším problémem je rozvířený sediment, který vzniká při sběru konkrecí. Ten může narušit potravní řetězce, protože omezuje dostupnost potravy pro plankton a drobné hlavonožce. Některé studie navíc ukazují, že následky podobných zásahů mohou přetrvávat desítky let a že zhruba třetina organismů na mořském dně je na minerálních konkrecích přímo závislá.
Navzdory těmto varováním část států a firem považuje hlubokomořskou těžbu za příliš cennou příležitost, než aby ji opustila. Mezinárodní úřad pro mořské dno zatím povolil desítky průzkumných licencí, komerční těžbu ale stále neschválil.
Přibližně 37 zemí mezitím podpořilo dočasné moratorium, zatímco jiné vlády včetně USA otevřeně hovoří o nutnosti zajistit si vlastní zdroje kritických minerálů.
Debata o těžbě z mořských hlubin tak odhaluje širší dilema současné doby: jak skloubit ambice dekarbonizace a technologického rozvoje s ochranou ekosystémů, o nichž stále víme překvapivě málo.
