Jurij Gagarin, první člověk ve vesmíru
Shutterstock.com
Nový kosmický řád
Vesmírná velmoc dál upadá. Rusko ztrácí drajv i klíčové partnery, válcuje ho Čína
Propad ruského podílu na globálním trhu kosmických startů pod pět procent podtrhuje hlubší strukturální problémy. Zatímco čínské projekty nabírají tempo, ruský program Sojuz-5 se dál potýká s odklady.
editor
Start nanosatelitu Dier-5, vyvinutého ve spolupráci Kazachstánu a Číny, může znamenat začátek konce dlouholetého rusko-kazašského vesmírného partnerství.
Satelit byl 13. prosince vynesen na oběžnou dráhu přibližně 530 kilometrů nad Zemí pomocí čínské rakety. Podle kazašské vlády trval jeho vývoj něco málo přes rok a podíleli se na něm odborníci z univerzity Al-Farabi a z polytechniky v čínském Si-anu.
Kazachstán projekt prezentuje jako levné a spolehlivé řešení pro sběr a přenos dat, vědecké experimenty i dálkový průzkum Země. Zároveň jde o významný úspěch pro čínské ambice posílit svůj podíl na komerčním trhu kosmických startů. Satelit má nosnost zhruba 300 kilogramů a zapadá do čínské strategie rychlých a flexibilních misí.
Pozorovatelé vnímají spolupráci s Čínou jako tiché vyjádření nedůvěry vůči více než dvacet let starému rusko-kazašskému programu Bajterek. Ten počítá s modernizací kosmodromu Bajkonur pro novou raketu Sojuz-5, vyvíjenou agenturou Roskosmos.
Projekt měl nabídnout levnou alternativu ke komerčním nosičům, jako je Falcon 9 od SpaceX, avšak opakované odklady jeho význam zásadně oslabily.
Ruské úřady přitom ještě letos slibovaly brzký start. Ministr zahraničí Sergej Lavrov na podzim tvrdil, že Sojuz-5 je v závěrečné fázi vývoje, a během listopadové návštěvy kazachstánského prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva v Moskvě zaznělo, že první start proběhne do konce roku. S blížícím se závěrem roku 2025 ale žádné odpálení na obzoru není, navzdory novým dohodám o oživení programu.
Čínský úspěch tak ukazuje, že Astana diverzifikuje své možnosti a nechce zůstat závislá na jednom partnerovi. Tento krok zapadá do širšího obrazu úpadku ruského postavení ve vesmíru.
Zatímco v roce 2005 Rusko dominovalo téměř polovině světových startů, dnes jeho podíl klesl pod pět procent z více než tří set ročních misí. Spojené státy mezitím ovládají přes polovinu trhu a Čína se rychle dotahuje.
Obrat Kazachstánu k Pekingu tak symbolizuje nejen změnu technologických preferencí, ale i postupné oslabování ruského vlivu v regionu, který byl kdysi považován za jeho vesmírnou doménu.