42letý miliardář a pilot Jared Isaacman
Foto: National Space Society (oficiální PR)
Astronaut i miliardář
Z byznysu rovnou do čela NASA. Jared Isaacman má porazit Čínu a urychlit americký návrat na Měsíc
V kritickém období, kdy NASA otevřeně závodí s Čínou o návrat na Měsíc, vstupuje do čela agentury člověk, který spojuje svět byznysu, pilotní zkušenost i osobní účast na orbitálních misích. Jared Isaacman má do NASA vnést mentalitu komerční éry kosmonautiky a připravit ji na další fázi soupeření o vesmírnou dominanci.
Redaktor junior
Americká vesmírná agentura NASA se znovu ocitla ve vesmírném závodě – a opět jde o Měsíc. Tentokrát však Spojené státy neměří síly se Sovětským svazem, ale s Čínou, která systematicky buduje vlastní lunární program.
Americký plán návratu na Měsíc se přitom dostává pod rostoucí tlak. Analýza magazínu Scientific American upozorňuje, že architektura programu Artemis je mimořádně složitá a nákladná, zatímco Čína krok za krokem testuje klíčové technologie s cílem pilotovaného přistání kolem roku 2030.
NASA má sice zakroužkovaný rok 2027, ale od splnění tohoto harmonogramu je stále daleko. Reálně tak hrozí, že Spojené státy v novém lunárním závodě prohrají a Peking získá strategickou výhodu při určování pravidel ve vesmíru.
Právě v tomto kritickém období jmenoval prezident Donald Trump do čela NASA Jareda Isaacmana. Ten přitom na rozdíl od svých předchůdců není kariérní úředník ani vědec vychovaný uvnitř agentury.
Isaacman je duchem primárně podnikatel, již v 16 letech založil v suterénu domu svých rodičů společnost United Bank Card, nyní známou jako Shift4, zabývající se zpracováním plateb, jejíž hodnota dosahuje několika miliard dolarů.
Kromě toho založil rovněž úspěšnou firmu Draken International, provozovatele vojenských letounů, který školí piloty pro americkou armádu, Británii a další země NATO.
Isaacman je zároveň pilotem s více než osmi tisíci nalétanými hodinami a astronautem se zkušeností z první ruky. Dvakrát letěl na oběžnou dráhu na palubě lodí SpaceX, přičemž obě mise sám financoval a velel jim. V roce 2024 se navíc stal prvním člověkem v historii, který uskutečnil komerční výstup do otevřeného vesmíru.
Příliš na jistotu
Isaacmanův profil tak ostře kontrastuje s jeho předchůdci. Bill Nelson (ve funkci od května 2021 do ledna 2025) vedl NASA jako zkušený politický insider, který kladl důraz na kontinuitu, diplomacii a dlouhodobé programy – od Artemis přes Webbův teleskop až po planetární vědu.
Janet Petro (ve funkci od ledna 2025 do července 2025) zajišťovala provozní stabilitu a řízení infrastruktury, zatímco Sean Duffy (ve funkci od července 2025 do 18. prosince 2025) agenturu udržoval v chodu během přechodného období.
Společným rysem Isaacmanových předchůdců bylo institucionální řízení a s ním spojená jakási neochota pouštět se do rizika. Tento přístup byl po většinu posledních dekád považován za přednost.
Zajišťoval agentuře stabilitu, bezpečnost a politickou průchodnost dlouhodobých programů. V prostředí rychle se měnícího technologického soupeření však začíná narážet na své limity.
Právě na to upozorňuje analýza magazínu Scientific American. Podle ní je současná architektura programu Artemis natolik složitá a provázaná, že jakýkoli technický nebo politický skluz se násobí napříč celým systémem.
Zatímco NASA oficiálně počítá s přistáním v roce 2027, klíčové komponenty programu dosud neprošly plným ověřením. Plán se navíc opírá o technická řešení, která jsou sama o sobě mimořádně ambiciózní.
Jedním z největších rizik programu Artemis se stal lunární přistávací systém, který má pro NASA dodat společnost SpaceX Elona Muska, na bázi své kosmické lodi Starship.
Aby Artemis úspěšně dopravil astronauty znovu na Měsíc a zpět, musí zvládnout sérii technicky náročných kroků, od opakovaného tankování na oběžné dráze až po řízené přistání a vzlet z lunárního povrchu. Právě zde dává volba Isaacmana do čela agentury jasný smysl.
Prioritou je Měsíc
Nejenže má pilot-miliardář přímou zkušenost s fungováním SpaceX, ale rozumí také logice, v níž se inovace posouvá metodou rychlého testování a postupného odstraňování chyb.
Zatímco tradiční model NASA byl postaven na minimalizaci rizika ještě před startem, komerční přístup pracuje s rizikem jako s neoddělitelnou součástí vývoje.
Jeho podnikatelské zázemí navíc zapadá do širšího posunu americké kosmické politiky. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa otevřeně prosazuje návrat na Měsíc jako strategickou prioritu a zároveň klade důraz na větší zapojení soukromého sektoru.
Exekutivní příkazy vydané po Isaacmanově nástupu počítají nejen s pilotovaným přistáním do roku 2028, ale také s budováním trvalé lunární infrastruktury, rozvojem jaderné energetiky ve vesmíru a postupným přechodem od Mezinárodní vesmírné stanice ke komerčním platformám. NASA má podle této logiky fungovat spíše jako koordinátor a integrátor než jako výhradní nositel technologií.
