Hvězdné války nejsou nový koncept, s rozvojem technologií se ale přiblížily
Shutterstock.com
Bojiště nad hlavami
Hvězdné války už nejsou sci-fi. Vesmír se stává nejnovějším bitevním polem
Výdaje na obranu v kosmu předčí investice do civilního výzkumu a státy nasazují lasery, protisatelitní systémy i autonomní „matrjošky“, které mohou ohrozit satelitní služby nezbytné pro civilní i vojenské operace.
Redaktor junior
Když minulý měsíc německý brigádní generál Jürgen Schrödl prohlásil: „Mezinárodní řád ve vesmíru založený na pravidlech se chýlí ke konci,“ nebyla to přehnaná metafora. Většina světových mocností už prostor nad námi vnímá jako plnohodnotnou válečnou doménu.
Nárůst výdajů státních rozpočtů na obranu a bezpečnost ve vesmíru toto znepokojivé tvrzení jasně potvrzuje. Schrödl svá slova pronesl na summitu Space Defense and Security.
Ten organizuje poradenská společnost v kosmickém sektoru Novaspace a podle jejích dat už čím dál více států vydává stále větší množství peněz na vesmírnou obranu než na civilní kosmický výzkum
Dotčené země v roce 2024 utratily za obranu a bezpečnost ve vesmíru 73,1 miliardy dolarů (zhruba přes 1,5 bilionu korun), zatímco na civilní vesmírné programy připadlo zhruba 62 miliard (skoro 1,3 bilionu korun).
Válka se celkově proměňuje. Současnému bojišti čím dál více dominují drony, ve vzduchu je to cítit hodně, ale i ty pozemní se prosazují častěji a častěji.
„Taktická hra se přesouvá i do kosmického prostoru, protože jsou k dispozici vhodné technologie,“ řekl podle specializovaného webu DefenseNews další německý generál Michael Traut.
Ten mimochodem ocenil, že právě Berlín patří ke světovým metropolím, které v poslední době začaly brát vesmírné „bojiště“ vážně.
Zatímco ještě před pár lety se hovořilo spíše o fyzické ochraně družic a s nimi spojených pozemních systémů, dnes vlády a armádní velitelství otevřeně řeší ofenzivní operace: lasery, kyberútoky, elektronické rušení nebo satelity, schopné přiblížit se k cizím a neutralizovat je.
Američtí vojenští zpravodajci ve velitelském středisku
Shutterstock.com
Minimálně z filmů všichni známe americkou vojenskou akademii ve West Pointu. Podle webu jejího Institutu pro moderní válku tuhle přeměnu nahlížení velitelů na kosmos shrnul francouzský generál Vincent Chusseau: „Vesmír je skutečně plně funkční operační oblast, mluvíme o vedení války ve vesmíru.“
Podle dostupných dat vedou v investicích do vesmírné obrany (nepřekvapivě) Spojené státy. Následují Čína a Rusko, tedy další světové velmoci. Francie a Německo si také důležitost obrany na oběžné dráze uvědomují, ve srovnání s giganty ale patří mezi menší plátce.
Do „hvězdné armády“ každopádně investují i další, výrazně menší státy. A to včetně členů NATO. „Vidíte, že nyní je to vojenská oblast, která vede,“ řekl na konferenci serveru DefenseNews Hermann Ludwig Moeller.
„Je to opravdu jasné. Ve srovnání s loňským rokem se celková rétorika i to, co se za slovy obvykle skrývá, změnily,“ dodal ředitel Evropského institutu pro vesmírnou politiku.
Více než 200 protidružicových zbraní nyní krouží kolem Země na různých oběžných drahách, uvedl pro DefenseNews brigádní generál Christopher Horner, velitel 3. kanadské vesmírné divize.
Ačkoli neposkytl podrobnosti o jejich povaze, řekl, že se jedná o „šokující počet schopností“, které mohou ohrozit spojenecké vesmírné kapacity včetně satelitní komunikace pro pozorování Země.
„Matrjošky“ s cílem ničit
Zmíněný francouzský generál Chusseau doplnil, že Rusko má celou řadu možností, jak uplatnit své vojenské choutky v kosmu. Zahrnují elektronický boj, laserové oslňování, kybernetické útoky a rakety proti satelitům.
Nejpozoruhodnější jsou ale podle něj orbitální „matrjošky“, kdy jedna družice vypustí další s destruktivním úkolem. Čína zase kombinuje civilní a vojenský program do jednoho celku.
„Věříme, že velká část takzvaného civilního vesmírného programu Pekingu je ve skutečnosti vojenským programem,“ varuje dlouhodobě bývalý šéf NASA Bill Nelson.
Klasické drony se už staly běžnou součástí moderního bojiště
Shutterstock.com
Do hry vstupuje i umělá inteligence. A to dokonce s názvem, který může leckomu připomenout populární filmové Hvězdné války.
Podle webu Space News testují americké vesmírné síly software R2C2, který má automaticky vyhodnocovat obrovské objemy dat, rozpoznávat hrozby a řídit provoz družic.
„V srpnu 2024 tým R2C2 v rámci probíhajících testů uvedl, že úspěšně odeslal jedenáct příkazů z komerčního cloudu do satelitu amerických vesmírných sil na oběžné dráze, přičemž sonda všechny příkazy potvrdila,“ líčí zmíněný web.
Role privátního sektoru je díky tomu větší než kdy dříve. A nejen díky tomu. Vždyť americká vesmírná společnost SpaceX, patřící nejbohatšímu muži planety Elonu Muskovi, ukázala se svým satelitním systémem Starlink během aktuální války na Ukrajině, jak hodně může komerční firma ovlivnit ozbrojený konflikt.
Americká armáda proto buduje programy na propojení dat a technologie komerčních satelitů s těmi vojenskými. V komunistické Číně jsou dokonce civilní družice de facto součástí vojenského systému.
Pravidla vedení boje v tomto novém prostředí ale zůstávají stále nejasná. Jak shrnul německý generál Traut: „Je pro nás stále otevřené, jak vypracovat společnou doktrínu pro vesmír. Jak budeme postupovat? Kdo bude rozhodovat, v jakých případech a jak budeme řídit naše vesmírné bitvy?“
