Podle výrobce může jeden voják ovládat až sto dronů i bez specializované kvalifikace či zkušenosti s pilotováním
Foto: Atreyd (oficiální PR)
Vojenské technologie
Létající minové pole proti ruským útokům. Ukrajina nasadí první dronovou zeď na světě
Systém byl Ukrajině již dodán a v operační pohotovosti by měl být během několika týdnů. Nejprve má chránit městské a energetické cíle, později může být přesunut i blíže frontě.
Redaktor junior
Ukrajina se chystá nasadit technologii, která může změnit způsob, jakým se Evropa bude bránit vzdušným útokům. První operační dronová zeď na světě, vyvinutá francouzskou společností Atreyd, má během několika týdnů začít chránit ukrajinská města a energetickou infrastrukturu před ruskými šáhidy, FPV roji a klouzavými bombami.
Systém pracuje na principu rojové obrany: desítky až stovky dronů ve vzduchu vytvářejí dynamickou bariéru, která se chová jako pohyblivé létající minové pole.
Nasazení přichází v momentě, kdy tradiční protivzdušná obrana naráží na limity. Podle Atreydu patří klouzavé bomby mezi nejnebezpečnější zbraně současného bojiště, protože jsou rychlé a manévrují v nízké letové výšce, kde klasická protivzdušná obrana často selhává.
Firma uvádí, že DWS-1 je navržen tak, aby tyto zbraně dokázal zachytit v reálném čase. Systém k tomu využívá kombinaci laserových, optických a ultrazvukových senzorů, které mají identifikovat cíl dříve, než se přiblíží k chráněnému prostoru. Po detekci se roj autonomních dronů přeskupí do formace v trajektorii bomby a provede blízký výbuch.
DWS-1 podle tvůrců funguje i tam, kde jiné systémy selhávají. Autonomní drony využívají předinstalované 3D mapy, takže nepotřebují GPS signál, který může být na Ukrajině rušen nebo blokován.
Podle Atreydu má systém předinstalovaných map v testech stoprocentní účinnost a drony, které při zneškodnění cíle nevybuchnou, se dokážou vrátit zpět.
Ukrajina bude první, kdo si ověří, zda nový systém dokáže změnit rovnováhu sil.
Firma uvádí, že jejich „intercept cost“, tedy cena za likvidaci cíle, je v řádu tisíců dolarů, což je v kontextu současné války zásadní rozdíl oproti raketovým systémům jako právě Patriot nebo NASAMS.
Firma zároveň uvádí, že obsluha systému není personálně náročná. „Jeden voják může obvykle ovládat sto dronů, a nepotřebuje žádnou specializovanou kvalifikaci ani zkušenost s pilotováním. Stačí zaškolení k aktivaci systému a nouzového vypínače,“ uvedl Jean-Marc Pizano, zakladatel Atreydu, pro server Business Insider.
NATO sleduje koncept dronové zdi již delší dobu a letos jej zařadilo i mezi priority svého patnáctého Innovation Challenge zaměřeného na obranu proti klouzavým bombám.
Soutěž přilákala 40 týmů z deseti zemí a Atreyd se svým řešením obsadil třetí místo. Cílem výzvy bylo najít dostupné a škálovatelné technologie, které dokážou reagovat na levné a masově nasazované hrozby, jež přetěžují klasické systémy protivzdušné obrany.
Podle firmy si jeden členský stát Aliance systém již objednal, ale Ukrajina bude první, kdo jej nasadí v plné operační konfiguraci.
Společnost zároveň rozšiřuje výrobní zázemí. Podle zakladatele má Atreyd produkční linky ve Francii a na Ukrajině a plánuje otevřít i kapacitu ve Spojených státech, což má urychlit masovější nasazení systému.
Atreyd rovněž potvrdil, že systém byl Ukrajině již dodán a v operační pohotovosti by měl být během několika týdnů. Nejprve má chránit městské a energetické cíle, později může být přesunut i blíže frontě.
Firma uvádí, že dronová zeď DWS-1 je koncipována jako poslední vrstva protivzdušné obrany, která má zachytit to, co projde skrz radary a raketové systémy.
Pokud Aliance zůstane nepřipravená, zaplatíme za to obrovskou cenu.
Rusko v posledních dvou letech opakovaně testuje bezpilotní prostředky v blízkosti hranic NATO, často i s exkurzemi za alianční hranice.
Členské státy tak čelí stejné hrozbě levných dronů, které mohou útočit v rojích, vyčerpávat zásoby obranných systémů nebo je úplně obcházet.
Venezuela blokuje šest velkých aerolinek. Podle ní podpořily „státní terorismus“
Zakladatel Atreydu Jean-Marc Pizano upozorňuje, že rychlost adaptace bude klíčová i pro evropské státy. „Pokud Aliance zůstane nepřipravená, zaplatíme za to obrovskou cenu,“ řekl pro Business Insider.
Jako u každé nové technologie zůstávají i zde otázky. Jak si dronová zeď skutečně povede v prostředí intenzivního elektronického boje? Jaké budou reálné ztráty dronů v boji?
Jak se bude řešit dopadání trosek sestřelených raket? A jak rychle lze podobné systémy reálně vyrábět, pokud poptávka po nich prudce poroste? Nasazení na Ukrajině by na řadu těchto otázek mělo poskytnout odpovědi.
Jisté je zatím pouze to, že zatímco byla dronová zeď ještě před pár lety vnímána spíše jako futuristický koncept, zanedlouho se pravděpodobně stane důležitou součástí moderní protivzdušné obrany. Ukrajina bude první, kdo si ověří, zda nový systém dokáže změnit rovnováhu sil.
