Americké subjekty by podle všeho měly mít přednostní přístup i ke kritickým surovinám Ukrajiny. Týká se to lithia, grafitu, titanu či vzácných zemin
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Byznys především
Skrytá energetická agenda amerického mírového plánu: Ukrajina jako nová fosilní kolonie?
Plán Washingtonu otevírá americkým firmám privilegovaný přístup k ukrajinským surovinám a zároveň odsouvá EU na vedlejší kolej.
editor
Americký mírový rámec pro Ukrajinu, který prosazuje tým Donalda Trumpa, byl prezentován jako realistická cesta k ukončení války a nastartování obnovy země.
Ve skutečnosti ale jeho prvotní draft obsahuje hlubokou energetickou agendu, která může dlouhodobě přesměrovat ukrajinskou ekonomiku k fosilním palivům a otevřít americkým firmám privilegovaný přístup k přírodním zdrojům.
Plán, který vznikl mimo evropskou účast, by tak mohl omezit ukrajinskou suverenitu i energetickou nezávislost samotné EU, varuje obsáhlý článek ekonomického webu Oilprice.com.
Podle dostupných materiálů zahrnuje dokument rámec hospodářské spolupráce přesahující klasickou obnovu – přímo pokrývá energetiku, těžbu a průmyslové projekty.
Plán se aktuálně mění, z 28bodového dokumentu některé body zmizely, do uzávěrky tohoto článku ale nebylo známo, které to jsou. Co naopak víme je, že z pohledu USA navazuje na letošní dohodu Washingtonu a Kyjeva, jež už dříve umístila ropu, plyn a další komodity do centra očekávaných příjmů pro rekonstrukci země.
To fakticky tlačí Ukrajinu k posílení těžby fosilních paliv namísto budování obnovitelných zdrojů či integrace s evropským vodíkovým trhem.
Krátkodobé příjmy z exportu plynu či otevření nových ropných polí by mohly být lákavé, ale zároveň zemi vystavují volatilním trhům, riziku znehodnocení uhlíkových aktiv a závislosti na zahraničním kapitálu.
Ukrajina by tak mohla propást příležitost vybudovat moderní, nízkouhlíkovou energetiku, která by jí poskytla samostatnost a konkurenceschopnost v Evropě 21. století, podotýká web Oilprice.com.
Evropa ve vedlejší roli
Nejcitlivější je však otázka kontroly nad nerostným bohatstvím. Předchozí bilaterální ujednání již dávala americkým subjektům přednostní přístup k novým licencím a počítala s tím, že část budoucích příjmů z těžby bude směřovat do společných fondů pod americkým dohledem.
Rozšířená verze v rámci mírového plánu by tuto architekturu dále ukotvila. Týká se to nejen uhlovodíků, ale také kritických surovin – lithia, grafitu, titanu či vzácných zemin – tedy komodit, které jsou nezbytné pro obranný průmysl, elektroniku a zelenou transformaci.
Ukrajina tak může získat investice a politickou podporu, ale za cenu omezení své kontroly nad klíčovými aktivy. Jak upozornil deník Financial Times, prezident Volodymyr Zelenskyj mluví o „velmi obtížné volbě“, v níž se vojenská pomoc mísí s tlakem na ekonomická rozhodnutí. Energetické parametry amerického plánu tento tlak ještě zvyšují.
Evropa u toho zatím stojí mimo. Pokud by americký rámec určoval strukturu ukrajinské obnovy, EU by byla redukována na roli plátce a humanitárního podporovatele, nikoli partnera ovlivňujícího směřování země.
Ukrajina přitom představuje klíčový článek evropské energetické bezpečnosti. Její rekonstrukce může posílit nebo oslabit EU podle toho, zda se stane fosilním hubem pro americké zájmy, nebo nízkouhlíkovým partnerem propojeným s evropskými sítěmi.
Evropská alternativa stále existuje. EU může nabídnout plán založený na rozvoji obnovitelných zdrojů, výstavbě evropsko-ukrajinských vodíkových koridorů a společném zpracování strategických surovin v souladu s evropskými standardy, podotýká Oilprice.com.
Budoucnost se píše teď
Takový model by zajistil ekonomický růst Ukrajiny a zároveň posílil evropskou energetickou autonomii. Základní princip však musí být jasný: bezpečnostní a finanční pomoc nesmí být směňována za kontrolu nad podzemními zdroji.
Budoucnost ukrajinské energetiky – a tím i její suverenity – se bude určovat v příštích měsících. Pokud Evropa nezasáhne, bude dominovat americká architektura.
Ta sice může přinést rychlé uvolnění napětí, ale zároveň zanechá Ukrajinu závislou na fosilních palivech a zahraničním kapitálu. EU bude opět sledovat, jak se na jejích hranicích rodí energetický model, který posiluje někoho jiného.
