Kratší pracovní doba má stále silnou podporu ve výzkumech, pilotních projektech i legislativních iniciativách v USA a Evropě
Shutterstock.com
Wellbeing
Budoucnost práce: kratší pracovní týden brzdí ekonomika, ale nezastaví jej
Čtyřdenní pracovní týden byl ještě před pár lety jedním z nejžhavějších témat pracovního trhu. Dnes jej ale odvál ochlazený hiring, tlak na výkon a návraty do kanceláří. Přesto jej odborníci nepovažují za mrtvý koncept – spíše za myšlenku, která potřebuje víc času a technologický pokrok.
editor
Ještě kolem let 2020–2021 se zdálo, že čtyřdenní pracovní týden je na dosah. Firmy bojovaly o lidi, masivně testovaly flexibilitu a experimenty z Velké Británie, Nového Zélandu či Islandu ukazovaly, že produktivita neklesá a spokojenost zaměstnanců stoupá.
Dnes je ale situace jiná. Nábor zpomalil, šéfové chtějí víc práce, méně diskuzí o work-life balance a svět se přepnul do režimu návratu do kanceláří.
Delší víkend, nebo kancelář?
Jak pro ekonomický list Business Insider říká ekonomka Juliet Schorová, která kratší pracovní týdny dlouhodobě zkoumá, „je tu viditelný tlak managementu na to vzít zpět, co zaměstnanci během pandemie získali“.
Klimatizované kanceláře tak často zvítězily nad představou delších víkendů. Trendy typu 9–9–6, tedy práce od 9 ráno do 9 večer, šest dní v týdnu – se staly přímo protichůdným narativem k myšlence 32hodinového týdne. A přesto, jak tvrdí neziskovka WorkFour, firmy, které kratší týden jednou zavedly, se k pěti dnům už téměř nikdy nevrátily.
Důvod, proč dnes čtyřdenní týden tolik nerezonuje, není jen v ekonomice – zčásti jde o efekt „už to není novinka“. V letech, kdy se firmy předháněly v benefitech, tahle myšlenka působila radikálně.
Dnes převládá idea tvrdší práce, která nese výsledky. CEO jednotlivých firem tak částečně hrají divadlo pro investory – ukazují, že jejich týmy „zaberou, když je potřeba“, míní Business Insider.
Méně práce za stejný plat
Podle odborníků ale myšlenka nikam nezmizela. Pozornost se pouze přesunula jinam: k legislativě, pilotním projektům v USA a Evropě a k technologickému dopadu AI. Právě umělá inteligence může být klíčem k širšímu zavedení kratšího týdne.
Pokud zvládne zvýšit produktivitu na úroveň, kdy firmy udrží stejný výkon s kratší pracovní dobou, otevře se cesta k tomu, aby lidé pracovali o den méně za stejný plat, podotýkají experti.
Zakladatel firmy Mellow, Pavel Šynkarenko, to popisuje jako „bezpečný přístav“ pro ekonomiku. Pokud AI převezme část úkolů, kratší týden může zabránit masové nezaměstnanosti tím, že rozloží práci mezi více lidí.
A v ještě delším horizontu? Možná ani čtyři dny nebudou potřeba – Šynkarenko mluví o dvoudenních týdnech, ale zdůrazňuje, že jde o roky či dekády vývoje.
Nedřeš? Styď se!
Existují i překážky psychologické. Mnoho zaměstnanců podle výzkumů pociťuje při kratších týdnech stud nebo pocit, že „pracují málo“.
Tento „čtyřdenní syndrom viny“ může přetrvávat i tam, kde firmy deklarují, že jde o standard, nikoli benefit. Přesto převažují přínosy – méně vyhoření, vyšší efektivita, nižší fluktuace.
A právě protože stres a vyčerpanost zůstávají nad úrovní z doby před pandemií, odborníci předpokládají, že debata o čtyřdenním týdnu se znovu vrátí do popředí. Možná jen potřebuje znovu nabrat sílu – a trochu technologické pomoci.
