Pracovní místa v Německu zanikala především ve výrobě, následovalo zemědělství
Shutterstock.com
Zaměstnanost
Německý pracovní trh se zadrhl. Počet pracujících poprvé od covidu klesl, výroba krvácí
Za důvody loňské stagnace statistici označili kromě slabého hospodářského růstu i stále výraznější dopady demografických změn. Ročníky, které postupně odcházejí do důchodu, nenahrazují stejně početné ročníky mladých pracovníků.
čtk
Počet výdělečně činných lidí v Německu loni poprvé od covidové krize nevzrostl. Podle předběžných dat, která dnes zveřejnil Spolkový statistický úřad, jich loni bylo zhruba 46 milionů. To je o pět tisíc méně než v roce 2024.
Meziroční pokles počtu výdělečně činných němečtí statistici zaznamenali naposledy v roce 2020, kdy vypukla krize spojená s šířením koronaviru SARS-CoV-2. Německo má zhruba 84 milionů obyvatel.
Loni podle statistiků zanikla v Německu pracovní místa především ve výrobě, ubylo jich 1,8 procenta. Následovalo stavebnictví s úbytkem o 0,9 procenta, a pak zemědělství, lesnictví a rybolov, kde se počet výdělečně činných snížil o 0,5 procenta. Naopak ve službách se počet zaměstnaných o 0,5 procenta zvýšil.
V roce 2024 činil počet výdělečně činných v Německu 46,1 milionu, a byl tak na nejvyšší úrovni od znovusjednocení země v roce 1990. S výjimkou pandemického roku 2020 se počet zaměstnaných v zemi od roku 2006 trvale zvyšoval.
Za důvody loňské stagnace statistici označili kromě slabého hospodářského růstu i stále výraznější dopady demografických změn. Ročníky, které postupně odcházejí do důchodu, nenahrazují stejně početné ročníky mladých pracovníků. Pozitivní dopady mělo jako v minulých letech přistěhovalectví zahraničních pracovníků a vyšší pracovní aktivita žen a starších lidí.
Tři ze čtyř lidí podle statistického úřadu pracují v Německu ve službách. V posledním roce vzrostl počet zaměstnanců ve veřejném sektoru včetně zdravotnictví. Ubývá naopak nadále samostatně výdělečně činných, spolu s vypomáhajícími rodinnými příslušníky jich je podle statistiků v Německu 3,7 milionu.
