Spor o vlastnictví a provoz Záporožské jaderné elektrárny dál rozděluje Kyjev a Moskvu
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Pořádně horká karta
Problém Záporoží: největší jaderná elektrárna Evropy může rozmetat mírovou dohodu
Záporožská jaderná elektrárna, největší takové zařízení v Evropě, zůstává jedním z nejcitlivějších bodů rusko-ukrajinské války. I když se podařilo obnovit klíčové napájení, otázka její budoucí kontroly může zásadně ohrozit mírová jednání zprostředkovaná Spojenými státy.
editor
Klíčové elektrické vedení zajišťující napájení Záporožské jaderné elektrárny bylo koncem roku znovu uvedeno do provozu, což mírně snížilo bezprostřední rizika pro bezpečnost zařízení. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi oznámil, že opravy byly úspěšně dokončeny.
Ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že krok zajistí stabilnější dodávky elektřiny pro provoz elektrárny v případě poškození hlavní linky Dniprovska. Elektrárna je přitom napojena pouze na dvě vnější elektrická vedení.
Záporožská elektrárna je jedním z nejspornějších bodů mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem, které zprostředkovávají Spojené státy. Přestože většina zemí považuje zařízení za ukrajinské, elektrárnu v současnosti spravují ruské okupační síly.
Podle jednoho z návrhů Kyjeva by Ukrajina v poválečném uspořádání mohla získat polovinu vyrobené elektřiny, zatímco o zbytku by rozhodovaly Spojené státy. Starší koncept počítal se společnou správou USA, Ukrajiny a Ruska. Ani jeden z návrhů však zatím nezískal souhlas obou stran jednajících o míru.
Šestireaktorový komplex na jihovýchodě Ukrajiny je největší jadernou elektrárnou v Evropě. Od září 2022 nevyrábí elektřinu, přesto potřebuje externí napájení k zajištění bezpečného chlazení.
Ruské jednotky jej obsadily krátce po zahájení invaze, přičemž na místě zůstali ukrajinští zaměstnanci. Podle Kyjeva i mezinárodních organizací čelil personál nátlaku, zadržování a násilí ze strany ruských sil.
Pro Ukrajinu má elektrárna zásadní ekonomický i politický význam. Před válkou zajišťovala více než pětinu výroby elektřiny v zemi a její ztráta by znamenala citelný zásah v situaci, kdy Rusko opakovaně útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Stejně důležitá je však i symbolika – definitivní ztráta zařízení by byla bolestivým ústupkem v jakékoli mírové dohodě.
Jednání nad odjištěnou náloží
Rusko naopak považuje elektrárnu za součást Záporožské oblasti, kterou v roce 2022 jednostranně anektovalo. Moskva tvrdí, že je jediná schopná zajistit bezpečný provoz zařízení, a připouští možnost obnovení výroby elektřiny v horizontu několika let, pokud dojde k politické dohodě.
Bezpečnostní rizika však přetrvávají. Elektrárna od začátku války přišla o vnější napájení už více než desetkrát. Mezinárodní experti varují, že každá taková událost zvyšuje riziko selhání záložních systémů.
Všechny reaktory jsou sice od loňského roku v takzvaném studeném odstavení, což snižuje pravděpodobnost vážné havárie, ale hrozba zůstává.
Podle odborníků i IAEA je situace kolem Záporožské elektrárny křehká a dlouhodobě neudržitelná. Právě proto se zařízení stalo nejen bezpečnostním problémem, ale i politickou náloží, která může kdykoli ohrozit snahy o dosažení míru, uzavírá americký zpravodajský server Newsweek.
