Německý ministr obrany Boris Pistorius tvrdí, že představa zcela nepropustné obrany proti rojům levných ruských dronů je v tuto chvíli nerealistická

Německý ministr obrany Boris Pistorius tvrdí, že představa zcela nepropustné obrany proti rojům levných ruských dronů je v tuto chvíli nerealistická

koláž Hrot24 / Shutterstock.com

Obrana a odstrašení

Německo varuje: „Dronová zeď“ proti Rusku nestačí, Evropa se musí probudit

Podle německého ministra obrany je kontinent vojensky nepřipravený a potřebuje zásadní přestavbu obranné politiky – jinak může být pozdě.

Tomáš Tománek

NATO a Evropská unie stupňují obranu proti bezpilotním letounům, které se po více než třech letech války na Ukrajině staly klíčovým prvkem moderního boje.

Přestože Evropská komise i některé členské státy volají po urychlené výstavbě takzvané „dronové zdi“, Německo varuje před přehnanými očekáváními.

Jak řekl německý ministr obrany Boris Pistorius, představa zcela nepropustné obrany proti rojům levných ruských dronů je zatím nerealistická.

Německý politik to uvedl v rozhovoru pro londýnský list The Times. Prohlásil v něm, že „dronová zeď“ je „velmi ambiciózní projekt“. I když může výrazně omezit počet dronů, které evropské země dokážou zastavit, podle něj nelze vytvořit stoprocentní ochranu.

Podobně hovoří i britský expert na drony Steve Wright, který označil přístup Berlína za realistický: „To nejlepší, v co můžeme doufat, je zastavit většinu z nich.“

NATO i EU zintenzivnily práci na protiopatřeních po sérii incidentů z poloviny září, kdy přibližně dvacet ruských dronů proniklo do polského vzdušného prostoru.

Aliance tehdy vyslala stíhačky, aby bezpilotní letouny zachytily, a Varšava následně aktivovala článek 4 Severoatlantické smlouvy, který umožňuje konzultace v případě ohrožení územní celistvosti.

Krátce poté oznámilo Estonsko, že jeho vzdušný prostor narušily tři ruské stíhačky MiG-31, což Moskva popřela.

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové mezitím tlačí na rychlé vybudování koordinované obrany. Podle šéfky Komise musí být systém „cenově dostupný a účelný“.

Cílem je vytvořit vrstvený systém, který kombinuje rušičky, laserové zbraně, kanóny, interceptorové drony i systémy elektronického boje.

Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho aliance a EU „koordinují ruku v ruce“, přičemž EU zajišťuje průmyslovou a finanční stránku projektu a obranný pakt Západu vojenské nasazení. „Nechceme dělat to, v čem je ten druhý lepší,“ uvedl Rutte.

Levné drony a drahé rakety

NATO zároveň spustilo operaci Eastern Sentry, která posílila letecké hlídky nad Polskem a dalšími zeměmi východního křídla. K operaci se připojily i Německo a Velká Británie.

Dronové hrozby přitom nejsou omezeny jen na východní Evropu – v posledních týdnech se bezpilotní stroje objevily i u citlivých vojenských objektů a dočasně paralyzovaly provoz několika letišť.

Podle obranných analytiků by v případě masového útoku levných dronů mohly být zásoby drahých protiraket rychle vyčerpány.

Výzvou tak zůstává nalezení levnějších a efektivnějších způsobů obrany, které by mohly čelit novým formám hybridních hrozeb.