Bariéra z bezpilotních prostředků má ochránit evropské nebe
Shutterstock.com
S Kyjevem za zády
Evropská „zeď z dronů“ může chránit nebe už za rok. Využije znalosti i technologie Ukrajinců
EU zrychluje přípravy na výstavbu obrany sítí bezpilotních prostředků. Po nedávném ruském průniku do Polska se ministři obrany sejdou, aby řešili podobu ochrany vzdušného prostoru.
Redaktorka
Evropa se připravuje na novou formu bránění svého vzdušného prostoru. Ministři obrany členských států EU se tento týden sejdou, aby jednali o podobě takzvané „dronové zdi“, píše web Defense News.
Ta by měla chránit evropské nebe před útoky bezpilotními letouny. Impuls k rychlému postupu dala nedávná situace v Polsku, kde ruské drony narušily vzdušný prostor a poškodily obytný dům.
„Musíme urgentně vytvořit ‚dronovou zeď‘ na východní hranici Evropské unie,“ řekl už minulou středu v reakci na průnik bezpilotních prostředků Kremlu evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius.
Podle něj je nutné jednat okamžitě. „Chceme postupovat opravdu velmi intenzivně a účinně, abychom tuto nebezpečnou mezeru vyplnili co nejrychleji,“ uvedl litevský politik.
Právě Litva s myšlenkou bariéry tvořené bezpilotními prostředky přišla už v roce 2023 a postupně získala podporu celého Pobaltí, Polska, Norska a Finska.
Dnes již bývalá litevská ministryně vnitra Agnė Bilotaitėová v květnu 2024 uvedla, že podporuje zřízení „dronové hranice“ od Norska až po Polsko.
Drony by tak měly doplnit fyzickou bariéru a sledovací systémy, čímž „nám umožní chránit se před provokacemi nepřátelských zemí,“ řekla tehdy Bulotaitėová.
Kubilius minulý týden na síti X napsal, že „Rusko opět zkouší pohraniční státy Evropské unie a aliance NATO.“
Zpočátku byla iniciativa v Bruselu přijímána spíše rezervovaně. EU dokonce odmítla financovat společný estonsko-litevský návrh. Situace se ale dramaticky změnila po zářijových událostech, kdy kolem 20 dronů proniklo do polského vzdušného prostoru.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová tehdy v projevu o stavu Unie oznámila, že sedmadvacítka vybuduje dronovou zeď a posílí spolupráci s Ukrajinou.
Součástí dohody je i partnerství v hodnotě šesti miliard eur (skoro 150 miliard korun), které má Evropě přinést ukrajinské znalosti i technologie. „Chtějí se podělit o své zkušenosti a know-how,“ řekl Kubilius podle Defense News.
Podoba celé obranné struktury zatím není jasná. Kubilius míní, že by měla zahrnovat senzory, systémy rušení i zbraně, které jsou schopné identifikovat a neutralizovat nepřátelské bezpilotní prostředky.
Veřejné odhady hovoří o tom, že základní systém by mohl být funkční už za rok, i když přesnější termín ani náklady zatím nikdo nezná, konstatují Defense News.
Ruské narušení evropského vzdušného prostoru však není ojedinělé. Krátce po incidentu v Polsku byly drony zaznamenány i nad Rumunskem při útoku na ukrajinské území. EU tak čelí tlaku, aby se na novou éru války připravila rychleji a s větší odvahou než dosud.
Celá debata se vede v době, kdy se bezpilotní prostředky staly zcela nepostradatelnou součástí moderního bojiště. Jejich výroba pak představuje nemalý byznys pro zavedené zbrojařské společnosti, ale i malé technologické startupy.
Například podle šéfa německého obranného koncernu Rheinmetall Armina Pappergera potřebuje Evropa nízkonákladové protiletecké systémy, protože drony jsou extrémně levné a je hloupost na ně „plýtvat“ extrémně drahými střelami či letadly.
„Pálit zbraní za 200 nebo 500 tisíc dolarů proti dronu za 20 tisíc dolarů nemá absolutně žádný smysl,“ řekl Papperger nedávno s tím, že cena dronů bude zřejmě nadále klesat.
Rostoucí hrozba masových útoků dronů a zároveň snaha najít levnější alternativy k tradičním raketám rovněž přivádí do Evropy nové miliardy od venture kapitálových fondů.
Mezi investory nechybí jména jako Lakestar, Lux Capital nebo Accel, kteří vsadili na mladé společnosti vyvíjející vlastní „Iron Domes“, systémy schopné zachytávat a ničit levné útočné stroje.
