Střela s plochou dráhou letu (ilustrační obrázek)
Shutterstock.com
Historická premiéra
Zelenského „nejúspěšnější zbraň“ dostává podporu z NATO. Dánsko spouští výrobu ukrajinského raketového paliva
U základny Skrydstrup na jihu Jutska začne v prosinci produkce tuhé raketové pohonné hmoty pro střely dlouhého doletu Flamingo. Spolupráce s Kodaní ukazuje na rostoucí integraci ukrajinského zbrojního průmyslu do západních struktur.
editor
Dánské ministerstvo obrany oznámilo, že společnost Fire Point, výrobce ukrajinské střely Flamingo, zprovozní u letecké základny Skrydstrup továrnu na výrobu tuhé raketové pohonné hmoty.
Půjde o vůbec první případ, kdy země NATO hostí ukrajinskou zbrojní produkci. „Je to pomoc Ukrajině v boji za bezpečnost, nezávislost a možnost žít v míru,“ řekl ministr obrany Troels Lund Poulsen podle webu Defense News.
Flamingo, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „nejúspěšnější zbraň“, má podle dostupných informací dolet až tři tisíce kilometrů, rychlost 950 km/h a nese tunovou hlavici. Od konce roku 2024 je v sériové výrobě a zprávy naznačují její nasazení proti cílům na okupovaném Krymu.
Zřízení výroby v bezprostřední blízkosti dánské základny stíhaček F-16 přináší bezpečnostní otázky pro Kodaň i spojence v NATO. Tuhé palivo je výhodnější než kapalné – umožňuje snadné skladování a není nutné tankovat před odpálením. Samotná výroba je však technologicky náročná a vyžaduje přísná bezpečnostní opatření.
Dánská vláda vyčlenila na podporu ukrajinské obranné výroby 500 milionů dánských korun (zhruba 1,6 miliardy korun). Celkově už od roku 2022 poskytla Kyjevu vojenskou pomoc v hodnotě více než 67 miliard korun. Společný projekt navazuje na dohodu podepsanou během červnového summitu NATO.
Rozjezd výroby v zahraničí přichází v době, kdy Fire Point čelí doma vyšetřování protikorupčního úřadu NABU. Ten zkoumá, zda firma nepředražovala kontrakty na dodávky dronů. Kritici varují, že aféra by mohla vrhnout stín na jinak strategický projekt.
Ukrajina se snaží rozšířit obranný průmysl za své hranice, aby snížila zranitelnost vůči ruskému bombardování a současně využila západní technologie.
Kromě Dánska jedná o společné výrobě s Německem, Norskem, Kanadou, Británií a Litvou. Dánský závod má začít fungovat 1. prosince.
