Ukrajince trápí nedostatek vody. Život je tak čím dál těžší
Shutterstock.com
Život bez vody
Ukrajinci zoufale žízní. Válka ničí vodovody, miliony lidí čekají na pomoc
Nedostatek pitné vody patří k největším problémům válkou zasažené Ukrajiny. Zatímco střed a západ země mají dodávky relativně stabilní, jih a východ se bez cisteren a provizorních řešení neobejdou. Podle expertů se voda stává novým klíčovým tématem, srovnatelným s energetikou.
editor
Na Ukrajině se válka nevede jen na bitevních polích, ale i v okolí potrubí a vodáren. Ničení infrastruktury přivedlo miliony lidí do situace, kdy je pitná voda vzácným zdrojem.
Zatímco západní a centrální část země mají zásobování relativně stabilní, jih a východ se potýkají s kritickým nedostatkem. Obnova vodních sítí se podle vládního zmocněnce pro Ukrajinu Tomáše Kopečného stala jednou z hlavních priorit.
Rakety a ostřelování často vyřadily celé soustavy vodovodů. „Některé rodiny mají vodu jen pár hodin denně, jiné jsou odkázány na cisterny,“ popisuje Halyna Bilaková z organizace Care.
Podle Oleny Budagovské z Člověka v tísni se voda, hygiena a sanitace drží mezi nejčastěji nenaplněnými potřebami. Problém má i finanční rozměr: kdo nemá vodovod, musí životadárnou tekutinu draze kupovat od soukromých dodavatelů.
Mezinárodní pomoc směřuje zejména do oblastí, jako jsou Charkov, Dněpropetrovsk nebo Záporoží. Obyvatelé okupovaných regionů však na podporu čekat nemohou – neziskové organizace tam nemají přístup.
Česká republika se do obnovy zapojila hned po zničení Kachovské přehrady v roce 2023. „Prosazovali jsme přímou práci v obcích, nejen dodávky vybavení. Nedostatek pitné vody byl tehdy všudypřítomný,“ říká Kopečný.
Stav vodárenské sítě představuje další výzvu: velká část infrastruktury je desítky let stará. Kopečný připomíná, že podobně jako se v roce 2022 řešila decentralizovaná energetika, v roce 2024 se do popředí dostalo téma vody.
Dramatické svědectví přináší Ihor Holovko z města Velká Oleksandrivka v Chersonské oblasti. Tamní vodárny padly do rukou okupantů, kteří zaměstnance nutili pod hrozbou smrti pokračovat v opravách. Po osvobození v roce 2022 našel Holovko zařízení zničené.
„Čerpací stanice odpadních vod byla vyhozena do povětří, tlakové potrubí zničeno, majetek zpustošen,“ popsal. Přesto se místní pustili do práce okamžitě, první týdny dokonce bez nároku na mzdu. Díky mezinárodní pomoci, která dodala čerpadla, kabely i další vybavení, se podařilo obnovit zásobování v rekordním čase.
Podle organizací působících v terénu se na opravách často podílejí i dobrovolníci a vnitřně vysídlení lidé. Chybí ale nové potrubí, odborníci a dlouhodobé financování. „Roční výše škod kombinovaná se stárnutím infrastruktury výrazně převyšuje dostupnou pomoc,“ upozorňuje Budagovská.
Statistiky ukazují, že před válkou mělo 70 procent Ukrajinců přístup k vodovodu a polovina k centrální kanalizaci. V roce 2024 se podařilo zajistit vodu 4,9 milionu lidí, avšak více než 8,5 milionu stále čeká na pomoc. Česko podle Kopečného hraje nadprůměrnou roli – nejen finančně, ale i díky firmám, které se v zemi dokázaly prosadit.
S využitím ČTK
