To čím střílíme, by mělo být vždy levnější než co, na co míříme...
Shutterstock.com, koláž Hrot24
S kanónem na vrabce
Evropský obranný deštník láká investory. Sestřelovat levné drony drahými raketami nedává smysl, těží z toho startupy
Rostoucí hrozba masových útoků dronů a zároveň snaha najít levnější alternativy k tradičním raketám přivádí do Evropy nové miliardy od venture kapitálových fondů. Mezi investory nechybí jména jako Lakestar, Lux Capital nebo Accel, kteří vsadili na mladé společnosti vyvíjející vlastní „Iron Domes“, systémy schopné zachytávat a ničit levné útočné stroje.
redaktor
Britský Cambridge Aerospace nedávno uzavřel investiční kolo ve výši 100 milionů dolarů (2,099 miliardy korun), vedené fondem Spark Capital. Hodnota firmy se tím přiblížila k 400 milionům dolarů (asi 8,4 miliardy korun).
Německý Tytan Technologies získal už přes 15 milionů eur (asi 380 milionů korun) a švédský Nordic Air Defence si zajistil v počáteční fázi financování 4,4 milionu dolarů (92,4 milionu korun). O významných investicích do obranných technologií referuje deník Financial Times.
Podle Maxe Enderse, šéfa rozvoje obchodu v Tytanu, má Evropa „obrovské nedostatky“ v protivzdušné obraně. Tradiční model, kdy se na levné drony používají drahé rakety, podle něj selhává.
„Starý západní přístup, kdy se velmi drahými střelami likvidují levné a stále inovující drony, na Ukrajině zjevně nefunguje,“ sdělil deníku.
Startup Tytan chce sázet na komponenty z běžně dostupného hardwaru či 3D tisku, které propojí s umělou inteligencí schopnou rychle detekovat a ničit cíle.
Jejich první produkt, Tytan Interceptor, dosahuje rychlosti přes 250 kilometrů za hodinu a má působit přímo na frontové linii. „Naším cílem je být vždy levnější než to, co sestřelujeme,“ dodal Enders.
Britský Cambridge Aerospace zase pracuje na systému Skyhammer, určeném k ničení velkých dronů a střel s plochou dráhou letu. Dokáže letět rychlostí až 700 kilometrů za hodinu na vzdálenost 30 kilometrů.
Vyvíjená varianta Starhammer má být poháněna raketovým motorem. Podle šéfa firmy Stevena Barretta se podnik soustředí na to, aby jeho dodavatelský řetězec zůstal převážně evropský a nejdražší a nejcitlivější součásti – například radar a pohonné systémy – vyráběl přímo ve vlastní režii.
Investoři i vlády reagují na realitu, kterou odhalila ruská kampaň s využitím stovek íránských dronů Šáhed v jednom útoku. Zájem posílily i plány amerického prezidenta Donalda Trumpa, který prosazuje koncept Golden Dome, inspirovaný izraelským systémem Iron Dome. Na starém kontinentu by mohl vzniknout Europe Dome.
Přestože se evropští státníci snaží o ukončení války na Ukrajině a do věci se zapojil i prezident Trump, posun není příliš velký. Firmy proto očekávají, že poptávka po systémech protivzdušné obrany nezmizí.
Zapojení bezpilotních letounů je jednoduše moderním způsobem válčení. „Náš byznys není navázán jen na ukrajinský konflikt,“ uvedl Enders. „Ten ale ukázal, že v oblasti obrany proti dronům Evropa nemá potřebné systémy.“
Nový příliv kapitálu do obranných startupů navazuje na trend, který v Evropě nabral na síle už v posledních letech. Tradiční sektory jako fintech, e-commerce nebo rozvážkové služby ustupují do pozadí, zatímco investoři sází na firmy vyvíjející vojenské technologie, informoval Hrot24 již dříve.
Jedním z nejvýraznějších příkladů je mnichovský startup Helsing, který letos získal rekordní investici ve výši 600 milionů eur (15,19 miliardy korun) a jehož hodnota se vyšplhala na 12 miliard eur (303,8 miliardy korun).
Společnost využívá umělou inteligenci k analýze dat ze senzorů a zaměřuje se na vývoj taktických dronů, autonomních letounů či bezpilotních ponorek. Ve spolupráci se švédským Saabem nedávno testovala systém řízení stíhačky Gripen E pomocí AI.
Helsing tak představuje ofenzivní větev nového investičního trendu, zatímco projekty typu Tytan Technologies nebo Cambridge Aerospace rozvíjejí jeho defenzivní část.
Společným jmenovatelem je přesvědčení investorů, že obranné technologie nejsou jen lukrativním byznysem, ale i způsobem, jak reagovat na dramaticky proměněnou geopolitickou realitu.
V komunitě venture kapitálu se stále častěji hovoří o morálním rozměru těchto projektů. Zatímco dříve byla hlavním cílem rychlá návratnost investic, dnes se investoři odvolávají i na širší společenskou odpovědnost.
„Někteří investoři říkají, že nechtějí podporovat technologie, které zabíjejí lidi. Já si přeji, abychom tu možnost měli. Ale už nemůžeme být naivní. Válka je u našich dveří,“ řekl Khaled Helioui, partner fondu Plural a jeden z prvních investorů do Helsingu.
Do útočných technologií investuje i estonská venture kapitálová firma Darkstar. Sází přitom na řešení, která se osvědčila v bojových podmínkách na Ukrajině, a cílem je přispět k modernizaci evropské obrany.
„Je to nesmírně důležité – nejen pro současnost, ale i pro příštích deset let,“ uvedl spoluzakladatel a generální partner Ragnar Sass pro web TechCrunch.
Ať už jde o vývoj útočných dronů, nebo budování „evropského Iron Dome“, jedno je jisté: pro venture kapitál je válka na Ukrajině i rostoucí napětí ve světě silným impulzem, který mění investiční priority na dlouhá léta dopředu.
