Umělou inteligencí poháněný Gripen
Helsing / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Časy se mění
„Válka je u našich dveří.“ Investoři vysvětlují, proč místo na fintech sázejí na startupy vyvíjející útočné drony
V době geopolitického napětí a rostoucích výdajů na obranu zažívají evropské obranné startupy boom. Tradiční odvětví jako fintech nebo e-commerce ustupují do pozadí. Třeba německý startup Helsing získal investici ve výši 600 milionů eur, tedy skoro 15 miliard korun. Investoři však čelí etickým dilematům, kdy lze kapitál reálně spojovat se zmařenými lidskými životy. Stále častěji se proto v souvislosti s investicemi do zbrojního průmyslu hovoří o „vyšším poslání“.
redaktor
Evropa se mění. A s ní i investiční priority. Zatímco ještě nedávno mířily peníze do rozvážkových aplikací, fintechu nebo e-commerce, dnes se venture kapitál přesouvá do vývoje obranných technologií.
Trend se pravděpodobně jen tak neobrátí. Jak informoval server Echo24.cz, členské státy NATO s výjimkou Španělska se zavázaly zvýšit své obranné výdaje až na pět procent HDP do roku 2035. To výrazně nahrává zbrojnímu průmyslu.
Mezi žádané investiční příležitosti se dostávají firmy zaměřené na vývoj vojenských technologií, a to především dronů, autonomních letounů nebo bezpilotních ponorek. Někteří investoři zmiňují, že peníze slouží k „vyššímu poslání“ – obraně kontinentu.
Nejvýraznějším příkladem z poslední doby je mnichovský startup Helsing, který letos v červnu získal rekordní investici ve výši 600 milionů eur (asi 14,79 miliardy korun při kurzu 24,65 za euro). Tím se podle agentury Reuters jeho tržní hodnota vyšplhala na přibližně 12 miliard eur (cca 295,8 miliardy korun).
Investiční kolo vedla skupina Prima Materia spoluzakladatele Spotify Daniela Eka, přičemž se do něj zapojily také fondy Accel, General Catalyst nebo švédská zbrojovka Saab.
Helsing vznikl v roce 2021 a od počátku se profiloval jako technologická firma využívající umělou inteligenci pro vojenské účely. Jeho software dokáže analyzovat data z různých senzorů a poskytovat vojákům či velitelům klíčové informace pro rozhodování v reálném čase.
Válka na Ukrajině dala firmě jasný směr – zaměřila se na vývoj taktických dronů, bezpilotních letounů a nově i autonomních ponorek. Nyní chce Helsing svou výrobu výrazně rozšířit a ročně dodávat tisíce jednotek určených i pro přímé nasazení na frontě.
Ve spolupráci se švédským Saabem firma nedávno úspěšně otestovala systém řízení stíhačky Gripen E pomocí umělé inteligence. Algoritmus během několika dnů nashromáždil tolik letových dat, kolik běžný pilot zvládne za celý svůj život.
Testy probíhaly nad Baltským mořem a podle zakladatelů dokazují, že éra autonomních bojových letounů je otázkou několika let, nikoli desetiletí.
Změna investiční nálady je patrná i mezi venture kapitálovými fondy, které ještě nedávno sázely na metaverse (sdílený virtuální prostor, kde se lidé mohou setkávat, komunikovat, pracovat, hrát hry nebo nakupovat pomocí svých digitálních avatarů), B2B software nebo rozvoz potravin.
Jen v loňském roce stouply investice do evropských obranných a bezpečnostních technologií o 24 procent na 5,2 miliardy dolarů (asi 110,3 miliardy korun při kurzu 21,21 za dolar). Podle údajů NATO Innovation Fund a Dealroomu je tento trend letos ještě silnější.
V komunitě investorů se také hovoří o morálním rozměru těchto projektů. Zatímco někteří označují své aktivity jako podporu „duálně využitelných“ technologií (tedy i pro civilní účely), jiní zaujímají otevřenější postoj.
„Někteří investoři říkají, že nechtějí podporovat technologie, které zabíjejí lidi. Já si přeji, abychom tu možnost měli. Ale už nemůžeme být naivní. Válka je u našich dveří,“ řekl prestižnímu webu Financial Times Khaled Helioui, partner fondu Plural a jeden z prvních investorů do Helsingu.
Proti hlavnímu proudu se vydala estonská venture kapitálová firma Darkstar, která investuje výhradně do čistě vojenských technologií. Sází přitom na řešení, která se osvědčila v bojových podmínkách na Ukrajině, a cílem je přispět k modernizaci evropské obrany.
„Je to nesmírně důležité – nejen pro současnost, ale i pro příštích deset let,“ uvedl spoluzakladatel a generální partner Ragnar Sass pro web TechCrunch.
Přes rostoucí příliv kapitálu však odborníci upozorňují, že Evropa je teprve na začátku. „Začínáme prakticky z nuly. Ano, nastal velký posun, ale stále jsme v počáteční fázi reindustrializace. Čeká nás ještě obrovské množství práce,“ míní pro Financial Times Mikolaj Firlej z polského fondu Expeditions, který se zaměřuje na bezpečnostní a obranné investice.
