tabáková farma
Shutterstock.com
Harm reduction na vedlejší koleji: Bloombergovy organizace tlačí FCTC k zákazům alternativ
Rámcová úmluva o kontrole tabáku (FCTC), první globální zdravotnická dohoda pod záštitou WHO, měla pomoci snížit kouření a zachraňovat životy. Po dvaceti letech se však ukazuje, že systém je závislý na jediném soukromém dárci – Michaelu Bloombergovi. Jeho filantropická síť ovlivňuje tvorbu zákonných iniciativ, důkazů i kampaní, přičemž prosazuje přísně prohibiční přístup k alternativám, jako jsou e-cigarety či zahřívaný tabák. Odborníci varují, že tento trend výrazně brzdí pokrok v ochraně zdraví a vede pouze k návratu k cigaretám a rozmachu nelegálního trhu s nikotinovými výrobky.
Sekretariát FCTC hospodaří s rozpočtem pod 20 milionů dolarů, zároveň však postrádá vlastní analytické kapacity. Většina odborných podkladů proto pochází od organizací financovaných Bloombergem. Po dvaceti letech se však ukazuje, že její architektura – nízký rozpočet, slabá analytická kapacita a závislost na dobrovolných příspěvcích – ji učinila zranitelnou vůči vlivu externích aktérů. Bloomberg Philanthropies se stal dominantním hráčem, který prostřednictvím financovaných nevládních organizací ovlivňuje politiku na globální, regionální i národní úrovni.
Jak funguje Bloombergova síť
Bloomberg financuje hustý ekosystém organizací, jako jsou CTFK, Vital Strategies, ASH či SEATCA. Tyto skupiny připravují legislativu, školí aktivisty, vedou mediální kampaně a dodávají „odborné“ podklady pro FCTC. Výsledkem je politika založená na moralizujících narativech, nikoli na nestranném hodnocení vědeckých důkazů a prosazuje přísně prohibiční politiku vůči alternativám, jako jsou e-cigarety, zahřívaný tabák či nikotinové sáčky.
Vědecký konsensus jasně říká, že principy harm reduction – tedy regulace méně škodlivých produktů – výrazně snižují rizika spojená s kouřením. Přesto FCTC pod vlivem dárců prosazuje „abstinenci a prohibici za každou cenu“ zejména v rozvojových zemích.
Prohibice místo harm reduction
Případové studie z Mexika, Indie a Filipín ukazují, že tlak donorů vedl k plošným zákazům e-cigaret a zahřívaných výrobků. Tyto kroky se ukázaly jako zcela neúčinné v boji proti kouření, ale naopak podpořily černý trh, snížily kvalitu a bezpečnost nikotinových produktů a omezily možnosti pro kuřáky, kteří se rozhodli s klasickými cigaretami přestat. Nejvíce tím trpí chudší kuřáci, kteří nemají přístup k alternativám.
Rozpor s vědeckým konsensem
Nezávislé studie – od Royal College of Physicians po Cochrane – potvrzují, že nikotinové produkty, u nichž nedochází ke spalování tabáku, jsou výrazně méně škodlivé než cigarety a mohou přinést velké zdravotní přínosy. Přesto donor-financované organizace nadále vykreslují všechny nikotinové produkty jako stejně nebezpečné a ignorují úspěchy zemí, které zavedly harm reduction. Systém, který filtruje důkazy přes kanály financované dárci a vylučuje spotřebitelské hlasy, riskuje ztrátu důvěryhodnosti. Řešení existuje – transparentnost, pluralita názorů a regulace založená na důkazech. Skvělé příklady prosazování harm reduction najdeme v zemích jako Velká Británie nebo Švédsko, kde se podařilo snížit počet kuřáků pod 5 procent populace. V opačném případě hrozí, že globální boj proti tabáku zůstane v rukou jednoho muže – a jeho peněz.
