„Nikdy nekoupím nic, co neprošlo testem na Ukrajině,“ prohlásil dánský generálmajor Peter Harling Boysen během panelové diskuse na výstavě AUSA, zaměřené na obrannou spolupráci v severní Evropě.

Ve světě, kde se zbraně testují častěji na PowerPointu než v realitě, si velitel Královské dánské armády nebere servítky. „Při jednáních se dodavateli se vždy ptám: Použili jste to na Ukrajině?“

Spolu s ním vystoupil i generálporučík Pasi Välimäki z finské armády. Přehlídka AUSA je podle něj plná ukázek efektního hardwaru na stojáncích.

TechnologieTechnologie

Transatlantická odpověď: Drony proti ruské provokaci

„To je pěkné,“ připustil. Ale z jeho pohledu je mnohem důležitější, zda systémy obstály v reálném boji. „To je to tajemství,“ prozradil svůj přístup.

Sám má totiž jen dvouletý „časový rámec“ pro uzavření nových kontraktů a nechce ztrácet čas s nedozrálými technologiemi. „Buď jste ve hře, nebo ne.“

Drony, drony a zase drony. Kdo nemá roj, jako by nebyl

Letky bezpilotních letounů mezitím přepisují pravidla moderní války – a severské armády to dobře chápou. V Lotyšsku vzniká testovací prostor pro nové dronové technologie a kompetenční centrum v Rize má fungovat jako „národní platforma pro vývoj a integraci dronových systémů“.

Stát chce zajistit, že v čase krize nebude odkázán na zahraniční dodávky, ale bude mít vlastní kapacity – a rovnou je ladí s ukrajinskými zkušenostmi.

„Už jsme slyšeli příliš mnoho příběhů o tom, jak špičkové technologie nasazené na Ukrajině selhaly. Tomu se chceme vyhnout,“ varuje Aivars Puriņš, státní tajemník lotyšského ministerstva obrany.

ByznysByznys

Pomalé a těžkopádné NATO. Ruské drony nás testují a my si neuvědomujeme vážnost hrozby, varují experti

Jeho plán je jednoduchý: co nejvěrněji simulovat podmínky bojiště a nechat technologie procházet zátěžovými zkouškami. S tímto cílem plánují i přítomnost ukrajinských důstojníků, kteří pomohou testování přiblížit reálné frontě.

V Norsku mezitím běží rozsáhlý program modernizace armády právě skrze bezpilotní systémy. „Zřídili jsme funkci inspektora dronů, který má koordinovat všechny armádní dronové aktivity,“ vysvětluje generálmajor Lars Lervik.

Oslo do programu nalilo 1,5 miliardy norských korun a už testuje roje autonomních dronů typu Valkyrie od firmy Six Robotics. Ty se zaměřují na průzkum, sledování a zpravodajskou činnost. V plánu je i vývoj dronů pro přímý útok nebo zachycení cílů pomocí tzv. FPV technologie. „Mým cílem je jejich integrace do rojových formací,“ říká Lervik.

Zbrojní realismus místo národního romantismu

Boysen z Dánska mezitím apeluje na pragmatismus. Podle něj si evropské státy nemohou dovolit luxus „národních specifikací“. „Neexistují dokonalá řešení… Když to vyhovuje třem dalším severským zemím, je to dobré i pro mě.“ V překladu: pokud chcete prodávat, zapomeňte na národní ornamenty a nabídněte osvědčenou efektivitu.

Skandinávie se ozbrojujeSkandinávie se ozbrojuje

Švédsko spouští miliardovou protileteckou obranu. Po provokacích v Evropě nasazuje nové systémy i lovecké drony

A ta se týká i reakcí na provokace. Na evropském nebi se v posledních měsících stále častěji objevují ruské drony. Boysen má jasno, co s nimi: sestřelit. „Je potřeba vyslat jasný signál Moskvě: víme, co děláte – a je to nepřijatelné.“

Evropská unie mezitím uvažuje o „dronové zdi“ – vrstvené protivzdušné obraně, kombinující různé typy technologií na likvidaci dronových hrozeb. Ukazuje se, že válka dronů není epizodní fenomén, ale nový normál.

Nákupy s odkladem, aliance bez hranic

Norsko také plánuje nákupy těžší techniky. Proces výběru systému dlouhého dostřelu, kde se soupeří americký HIMARS a jihokorejský Chunmoo, byl sice odložen, ale generál Lervik věří, že do konce roku předloží vládě doporučení a samotná smlouva by mohla být podepsána začátkem roku 2026.

Ve hře je i nákup až 80 bojových vozidel pěchoty CV90 od BAE Systems, ve verzi MkIV. Nejde ale o sólo jízdu – nákup je součástí širšího plánu společného pořizování s Estonskem, Finskem, Litvou, Nizozemskem a Švédskem. Evropa tak míří k propojenějšímu zbrojení, kde se sdílí nejen standardy, ale i rozhodnutí.

„Ještě není rozhodnuto,“ říká Lervik k načasování kontraktu. „Ale začátek příštího roku vypadá jako realistický.“ Pokud se evropským zemím podaří sjednotit nákupní sílu, získají nejen lepší ceny, ale i větší strategickou autonomii.

S Kyjevem za zádyS Kyjevem za zády

Evropská „zeď z dronů“ může chránit nebe už za rok. Využije znalosti i technologie Ukrajinců