Jan Lipavský, ministr zahraničí ČR
Michal Čížek, Hrot24
Česko míří k vyšším výdajům na obranu. Lipavský ujišťuje, že navýšení nebude skokové
Většinu z plánovaných peněz na výdaje související s obranou ve výši 1,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), na nichž se v červnu shodly země Severoatlantické aliance (NATO), už Česká republika vynakládá. Letos podle hrubých odhadů jde zhruba o 1,28 procenta HDP, řekl při zahájení porady českých velvyslankyň a velvyslanců v pražském Černínském paláci ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
čtk
Členské státy NATO na červnovém summitu v Haagu podpořily závazek dosáhnout do roku 2035 výdajů na obranu ve výši 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta na související nevojenské investice. Česko loni poprvé vydalo dvě procenta HDP, což byl dosavadní závazek. Letos také česká vláda rozhodla o postupném navýšení obranných výdajů na tři procenta HDP do roku 2030.
„Navýšení výdajů nebude skokové, pro nás půjde vždy o 0,2 procenta ročně,“ řekl dnes Lipavský. Většina z 1,5 procenta HDP vyčleněných na výdaje související s obranou se podle něj už dnes reálně vynakládá. „Letos podle hrubých odhadů to může být 1,28 procenta HDP. Skutečné navýšení tedy nebude tak výrazné, jak by se na první pohled mohlo zdát a jak nás někteří populisticky straší,“ dodal.
Zvýšení výdajů podle šéfa diplomacie přinese nové příležitosti pro český průmysl i prostředky pro výzkum a inovace. „Z nevojenských investic bude těžit celá společnost, ať už jde o investice do infrastruktury, jako jsou dálnice, mosty nebo třeba i kybernetické zabezpečení,“ řekl Lipavský. S postupným vyzbrojováním Evropy a spojenců v NATO vyplynou podle něj další příležitosti pro uplatnění českých exportně založených firem.
