Technik tankuje soukromý tryskáč udržitelným palivem

Technik tankuje soukromý tryskáč udržitelným palivem

Shutterstock.com

Emise na nebi

Udržitelné palivo pro letadla zklamalo. SAF roste pomalu a dekarbonizace letectví drhne

Bez rychlejšího růstu výroby, jasnějších pravidel a silnějšího závazku aerolinek hrozí, že SAF nenaplní svou roli v boji proti emisím. Rozdíly mezi regiony se přitom dál prohlubují.

Michael Skřivan

Michael Skřivan

šéfredaktor

Na konci roku 2024 označila Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) růst sektoru udržitelných leteckých paliv (SAF) za zklamání. O rok později se situace mírně zlepšuje, i když tempo zůstává pomalé.

SAF, vyráběné z nefosilních surovin, může výrazně snížit emise z letecké dopravy, přesto zatím tvoří jen zlomek světové spotřeby leteckého paliva.

Podle údajů IATA se objem SAF v roce 2024 zdvojnásobil na jeden milion tun, stále však představoval jen 0,3 procenta globální produkce leteckého paliva.

Odhady počítají s dalším růstem v roce 2025, avšak zpoždění nových výrobních závodů ukázala, jak křehké jsou plány na rychlou expanzi. Šéf IATA Willie Walsh upozorňuje, že vlády vysílají rozporuplné signály a investoři váhají bez jasné ekonomické návratnosti.

Evropská unie i Británie zvolily cestu povinného přimíchávání SAF. Od letoška musí udržitelná paliva tvořit dvě procenta leteckého paliva, do roku 2030 má podíl v EU vzrůst na šest procent a v Británii na deset.

Podle Evropské agentury pro bezpečnost letectví je Unie na splnění cíle zatím na dobré cestě, aerolinky ale varují před vysokými cenami a omezenou dostupností. Kritici z řad dopravců otevřeně pochybují, že se ambiciózní cíle podaří naplnit.

Zatímco Evropa zápasí s náklady, nejrychlejší rozvoj výroby SAF probíhá v nových regionech. Indie spustila první certifikovanou výrobu z použitých olejů.

Energetické velmoci ztrácejí

Argentina plánuje stovky milionů dolarů investic do produkce z odpadních surovin a Indonésie už dodává SAF na největší letiště v Jakartě. Tyto projekty mění geografii trhu a naznačují, že budoucí centra výroby nemusí ležet v tradičních energetických velmocích.

Naopak ve Spojených státech se část projektů potýká s odklady nebo zastavením kvůli vysokým nákladům a slabému závazku odběratelů. Podle zástupců výrobců některé aerolinky v minulosti přeceňovaly svou ochotu SAF skutečně využívat.

Budoucnost dekarbonizace letectví tak zůstává otevřená. SAF má technický potenciál snížit emise, bez jasných a důsledných politik, stabilních investic a skutečného zapojení aerolinek však hrozí, že jeho role zůstane omezená.