Výroba udržitelného leteckého paliva je stále dražší než výroba klasického paliva

Výroba udržitelného leteckého paliva je stále dražší než výroba klasického paliva

Shutterstock.com

Zelené létání

Boom biopaliv je u konce. Ropní giganti jim nevěří

Velké ropné společnosti, včetně Shellu, BP a TotalEnergies, zpomalují nebo ruší projekty v oblasti biopaliv. To vyvolává obavy o dodávky udržitelného leteckého paliva (SAF) a širší dekarbonizaci průmyslových sektorů.

Tomáš Tománek

Ještě v roce 2024 se zdálo, že velké ropné společnosti výrazně vsadí na rozvoj biopaliv, především na udržitelné letecké palivo (SAF). Podle Rystad Energy mělo být do roku 2030 v provozu 43 projektů s celkovou kapacitou 286 tisíc barelů denně.

Mezi investory patřily ExxonMobil, Chevron, BP, Shell či TotalEnergies, které se zavázaly rozšířit produkci, aby podpořily dekarbonizaci sektorů, jež je jinak obtížné dekarbonizovat, jako je například letectví, uvádí web Oilprice.com.

SAF se vyrábí zejména z odpadních materiálů, například z použitých kuchyňských olejů nebo organických zbytků, a má nižší emisní stopu než klasické letecké palivo.

Společnosti ho mohou používat v existujících motorech bez nutnosti rekonstrukce letadel. Výroba SAF je ale stále dražší než výroba klasického paliva.

Například Evropská unie stanovila minimální podíl SAF v letectví na dvě procenta do roku 2025, aby podpořila jeho využití. Biopaliva se využívají i v topení, výrobě elektřiny nebo v hnojivech.

Navzdory rostoucí poptávce zpomaluje růst biopaliv. OECD očekává, že globální spotřeba poroste o 0,9 procneta ročně, což je výrazně méně než 3,3 procenta v předchozích letech.

Vysokopříjmové země zpomalí kvůli přechodu na elektromobily a slabší politické podpoře, zatímco středněpříjmové státy, například Brazílie, Indonésie a Indie, by měly zvyšovat spotřebu o 1,7 procenta ročně, konstatuje Oilprice.com.

Některé společnosti své závazky omezují. Shell v září oznámil, že zruší plánovanou továrnu na biopaliva v Rotterdamu. Projekt byl podle firmy příliš nákladný a „nekonkurenční“.

Továrna měla být jednou z největších v Evropě a přeměňovat odpad na SAF a biodiesel. Krok Shellu zároveň ukazuje, že společnost částečně ustupuje od strategie zelené energie ve prospěch fosilních paliv.

Podle Machteld de Haanové z Shellu nebyl projekt konkurenceschopný pro dodávky dostupných nízkouhlíkových produktů. Odborníci varují, že zpomalení může ztížit dosažení globálních cílů dekarbonizace.

Ashley Kelty z Panmure Liberum uvedl, že SAF bude dražší a jeho nabídka omezená, což zkomplikuje leteckým společnostem jeho využití.

Analýza Reuters ukázala, že ze 165 projektů SAF za posledních 12 let jen 36 realizovalo komerční výrobu, přičemž pouhých 10 dosahovalo reálných objemů.

Pokud by všechny plánované projekty dosáhly maximální kapacity, pokryly by jen 10 procent paliva potřebného pro dosažení cílů nulových emisí. Letecké firmy přitom kritizují ropné společnosti za ustupování od závazků.

Poptávka po SAF a biopalivech sice roste, letectví přispívá asi dvěma procenty globálních emisí CO₂, ale aktuální zpoždění projektů a nejistota mezi ropnými giganty zvyšují riziko, že cíle snižování emisí budou obtížně dosažitelné.