Jaroslav Ton, CEO společnosti Malcom Finance
Nano Banana / Malcom Finance / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Českým řidičům hraje trh do karet. Paliva mohou zlevňovat ještě měsíce
Benzín i nafta zažily v uplynulém týdnu výrazné cenové skoky — u benzínu pokles o 34 haléřů za litr, nafta dokonce o 54 haléřů. Současně globální cena ropy Brent mírně rostla, ale trh se připravuje na strukturální převis nabídky, což by mohlo v roce 2026 udržet tlak na nízké ceny paliv i v Česku.
Jaroslav Ton
V minulém týdnu opět probíhal skokový vývoj cen pohonných hmot oběma směry. Mezi nedělí 30. 11 a 7. 12. došlo k poklesu ceny benzínu o 34 haléřů za litr, u nafty o 54 haléřů.
Skoky u benzínu byly například v pondělí 1. 12. pokles ceny o 76 haléřů za litr, v úterý růst o 60 haléřů, mezi středou a pátkem pokles o 50 haléřů, o víkendu růst o 34 haléřů. U nafty to bylo podobné. V pondělí 1. 12. pokles ceny o 64 haléřů za litr, v úterý růst o 60 haléřů, mezi středou a pátkem pokles o 62 haléřů, o víkendu růst o 31 haléřů.
V případě ropy Brent došlo k růstu její ceny přibližně o 1,5 dolar za barel. Od poloviny listopadu cena ropy Brent osciluje mezi 62 a 64 dolary za barel.
Globální trh s ropou
Trh s ropou se v posledních týdnech nachází pod rostoucím tlakem, což vede přední analytiky k přehodnocování cenových prognóz pro nadcházející rok. Zatímco geopolitické riziko tradičně představuje skrytou podporu cen, fundamentální data ukazují na trend k přebytku nabídky a slabší poptávce. To může v průběhu roku 2026 stlačit cenu ropy Brent k hranici 60 USD za barel, případně i pod ni. Medvědí sentiment živí především rostoucí zásoby a interpretace strategických kroků skupiny OPEC+ jako reakce na slábnoucí schopnost kartelu prosazovat vyšší cenové dno.
Základním scénářem trhu je proto strukturální převis nabídky, zatímco trvale vysoké ceny vypadají stále méně udržitelně. Krátkodobě mohou ceny znatelně rozkývat geopolitické události – eskalace kolem Íránu, Ruska či Venezuely, nebo naopak příměří v klíčových konfliktech – ty však spíše přinesou dočasné cenové šoky oběma směry než změnu trendu. Důležitým prvkem současného příběhu je skutečný rozsah efektivní volné kapacity. Ta je silně koncentrována v několika klíčových producentech, zatímco většina menších členů OPEC+ už těží blízko svého maxima. Kromě Saúdské Arábie a SAE (a částečně Iráku a Kuvajtu) jsou ostatní producenti prakticky „natažení na maximum“, takže deklarovaný „polštář“ volné kapacity je z velké části spíše fiktivní.
Na vývoj trhu přitom významně působí i Čína: její strategie agresivního hromadění zásob v době slabších cen maskuje skutečně vlažnou rafinérskou poptávku, takže aktuální importy nereflektují plně reálnou sílu domácí poptávky po ropných produktech. Nedávné rozhodnutí OPEC+ „ponechat kvóty beze změny“ je tak trhem vnímáno jako strategická pauza, nikoliv projev síly. Brent v pásmu nízkých 60 USD sice funguje jako neformální cenové dno, ale trh tomuto dnu postupně přestává věřit – řada výhledů počítá se scénářem, v němž se WTI při výraznějším růstu zásob trvale přesune do pásma středních 50 USD za barel.
Do toho vstupuje vnitřní ekonomika klíčových členů kartelu. Fiskální breakeven Saúdské Arábie se podle odhadů stále pohybuje kolem 90 USD za barel, tedy hluboko nad současnými cenami. To znamená narůstající rozpočtové tlaky a staví OPEC+ před dilema dvou špatných voleb: další prohlubování škrtů s cílem podpořit cenu znamená ztrátu tržního podílu ve prospěch konkurence, uvolnění omezení zase nese riziko poklesu cen pod úroveň, kterou řada členských států fiskálně neustojí.
Tržní vývoj posledních dní je tak poměrně jednoznačný: analytici i samotná OPEC+ se připravují na strukturálně převislou nabídku ropy v roce 2026 a na období, kdy kartel už nebude schopen vynutit si trvale vyšší cenové dno. Většina velkých institucí aktuálně počítá s tím, že v roce 2026 budou průměrné ceny WTI pod 60 USD za barel a Brent jen mírně nad touto hranicí.
Závod o kapacitu: Nová Architektura Kvót OPEC+ od 2027
Jedním ze zásadních motivů posledních jednání OPEC+ je změna samotné architektury kvót od roku 2027. Nový plán zavádí detailní mechanismus každoročního přezkumu „maximum sustainable capacity“ (MSC) všech producentů, který má od roku 2027 sloužit jako základna pro přidělování kvót. Posouzení MSC proběhne mezi lednem a zářím 2026, u 19 z 22 členů jej provede americká auditorská firma; pro Rusko a Venezuelu bude zvolen odlišný postup a Írán má získat základnu podle skutečné produkce ve zvoleném referenčním období.
Technicky jde o zpřesnění pravidel, fakticky však uvnitř kartelu tak vzniká nový, méně viditelný závod v investicích do těžební kapacity. To motivuje členské státy, především SAE a Saúdskou Arábii, k masivním investicím do navyšování maximálních těžebních možností, protože vyšší prokázaná kapacita jim v budoucnu zajistí nárok na vyšší kvóty.
Konkrétní cíle několika zemí jsou ambiciózní: Saúdská Arábie si drží kapacitu kolem 12 mil. bpd s přibližně 2 mil. bpd okamžité volné kapacity, SAE chtějí do roku 2027 navýšit kapacitu na 5 mil. bpd (a deklarují možnost růstu až k 6 mil. bpd), Irák míří na více než 6 mil. bpd a v delším horizontu až k 7 mil. bpd. Vzniká tak paradox: zatímco nyní OPEC+ těžbu formálně omezuje, v pozadí buduje infrastrukturu pro budoucí masivní produkci, což může dlouhodobě udržovat ceny pod tlakem a zvyšovat pravděpodobnost strukturálního převisu nabídky na konci této dekády.
Zároveň ale platí, že vyšší ověřená kapacita a lepší rozložení rezervních objemů může posílit globální stabilitu tím, že zvýší celkový manévrovací prostor kartelu a omezí rizika extrémních cenových výkyvů při geopolitických šocích, jako jsou sankce na Írán nebo Venezuelu. Saúdský ministr energetiky Abdulaziz bin Salman tento krok označil za „zlomový bod“ směrem k technicky podloženému řízení trhu, které by mělo omezit opakované spory o kvóty – ovšem za cenu, že posiluje právě ten faktor, který dnes tlačí na ceny nejvíce: potenciální přebytek nabídky.
Dopad na české řidiče a firmy
Pro české řidiče a firmy to je dobrá zpráva – pokud se neobjeví výrazná černá labuť, ceny nafty i benzínu by měly v příštím roce zůstat pod tlakem směrem dolů. Samozřejmě za předpokladu, že do vývoje výrazně nezasáhnou kurz koruny nebo změny daní.
Autor je CEO společnosti Malcom Finance
Máte co říci? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz
