Jaroslav Ton, CEO společnosti Malcom Finance
Nano Banana / Malcom Finance / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Riziková prémie tlačí ropu výš. Na stojanech to už je vidět
Ceny paliv v Česku se znovu posunuly výš, přestože samotná ropa nevykazuje jasný růstový trend. Trh momentálně reaguje hlavně na geopolitická rizika, počasí v USA a krátkodobé výpadky produkce.
Jaroslav Ton
V Česku minulý týden znovu zdražily pohonné hmoty. Benzín si připsal v průměru 5 haléřů na litr, nafta zdražila výrazněji – o 13 haléřů na litr. Za pohybem na stojanech stojí kombinace dění na ropném trhu, počasí ve Spojených státech i nejistoty kolem geopolitiky.
Ropa Brent se přitom nevydala do nového trendu, spíš pokračovala v pozvolném růstu v rámci cenového pásma. Kontrakt front-month na ICE Brent za týden do pátku 23. ledna 2026 posílil zhruba o 2,7 % a uzavřel na 65,88 dolaru za barel. Trh navíc zůstává v mírné backwardation – aktuální dodávky jsou dražší než ty budoucí – což obvykle signalizuje přetrvávající obavy o okamžitou dostupnost suroviny.
Zajímavé je, že Brent držel výš i navzdory části fundamentů, které by spíš nahrávaly poklesu. Hlavní roli sehrála riziková prémie a počasí v USA. Investoři znovu započítávají geopolitické napětí na Blízkém východě: jakýkoli posun v rétorice Washingtonu směrem k Íránu rychle spouští nákupní objednávky jako pojistku proti možným výpadkům dodávek. Současně do trhu promluvila zimní bouře ve Spojených státech, která omezila část produkce v oblasti Mexického zálivu a komplikovala provoz některých rafinerií. Krátkodobě to zvyšuje nejistotu ohledně bilance a podporuje ceny.
Proti růstu ale působil tradiční „brzdný pedál“: americké zásoby. Úřad EIA za týden končící 16. ledna 2026 vykázal nárůst komerčních zásob ropy o 3,6 milionu barelů na 426,0 milionu barelů (mimo strategické rezervy). V prostředí, kde poptávka nepřekvapuje výrazně směrem nahoru, taková čísla obvykle snižují šanci na trvalejší růst – a vysvětlují, proč se Brent ani při zvýšené nervozitě „neutrhl“ k výrazně vyšším úrovním.
Do dalších dní má Brent podle všeho zůstat především „titulkovým“ trhem: cenu budou řídit zprávy, zatímco fundament bude fungovat jako kotva. Na straně nabídky se jako protiváha objevuje restart produkce v Kazachstánu a obnovení kapacit klíčové exportní trasy CPC, což tlumí tlak na růst. Zároveň se očekává, že OPEC+ v nejbližším rozhodování spíš zachová současné nastavení – bez překvapivého utažení – a tím také zmenší prostor pro výraznější rally, pokud nedojde k reálnému výpadku dodávek.
Krátkodobě může Brent otestovat vyšší hladiny, pokud se znovu zvedne geopolitická prémie a mrazy v USA povedou k viditelným výpadkům. Pokud však další reporty EIA potvrdí pokračující růst zásob a zároveň se zklidní dění na Blízkém východě, pravděpodobnější je návrat níž a pokračování obchodování v pásmu. „Tvrdá“ data zatím nenasvědčují trhu, který by byl skutečně utažený.
Pro logistické a dopravní firmy to znamená spíše stabilnější výhled cen ropy, pozornost ale dál stojí za rafinerskými maržemi, takzvaným crack spreadem. I při relativně stabilní ropě mohou v Evropě kolísat zejména ceny nafty – kvůli omezeným zásobám destilátů v evropských terminálech a vyšším nákladům na dopravu kolem Afriky. Výrazným rizikem zůstává eskalace v Rudém moři nebo v Hormuzském průlivu, která by se do nákladů promítla prakticky okamžitě, například přes pojistné sazby a přepravní prémie.
Evropa vyměnila závislost na ruském plynu za americký LNG. „Bazuku“ teď drží v rukou Trump
Autor je CEO společnosti Malcom Finance
Máte co říci? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz