Jaroslav Ton, CEO společnosti Malcom Finance
Nano Banana / Malcom Finance / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Krátkodobá úleva pro ceny ropy, české firmy čekají náročné období
České ceny pohonných hmot v uplynulém týdnu mírně klesly, přesto zůstává trh ropy napjatý. Lehké korekce benzinu a nafty doprovází stále vysoký přebytek nabídky na globálních trzích a krátkodobé geopolitické riziko, které brzdí výraznější propad cen.
Jaroslav Ton
V uplynulém týdnu došlo na českém trhu k mírné korekci cen pohonných hmot. Průměrná cena benzinu klesla mezitýdně zhruba o 15 haléřů za litr, u nafty činil pokles přibližně 6 haléřů. Denní vývoj ale byl výrazně kolísavý. Ve čtvrtek a v pátek zlevnil benzin dohromady o 44 haléřů na litr, aby v neděli opět zdražil o 22 haléřů. U nafty se v pátek projevil pokles o 24 haléřů na litr, který byl v neděli částečně vymazán růstem o 18 haléřů.
Cena ropy Brent v posledních dnech mírně vzrostla, přibližně o 0,5 dolaru za barel. Při pohledu na graf vývoje cen může mít investor dojem, že trh našel pevnější půdu pod nohama. Tento dojem je však spíše optickou iluzí než začátkem trvalejšího růstu.
Kartel OPEC+ na zasedání 30. listopadu a 1. prosince 2025 zvolil taktiku minimálních změn – tedy přesně to, co trh v této chvíli očekával. Potvrdil prodloužení stávajících dobrovolných škrtů v těžbě o 3,24 milionu barelů denně a oznámil, že produkce zůstane v prvním čtvrtletí 2026 beze změny. V prosinci 2025 je v plánu pouze symbolické navýšení těžby o 137 tisíc barelů denně.
Současně byl schválen tzv. „historický mechanismus kapacit“ – systém, který v roce 2026 znovu přehodnotí maximální udržitelné těžební kapacity 19 členských zemí a od roku 2027 má nastavit novou strukturu kvót. Saúdská Arábie tím vyšla vstříc zejména Spojeným arabským emirátům a dalším rostoucím producentům. Cílem je uklidnit vnitřní napětí uvnitř kartelu dříve, než na globální trh dorazí další vlna nové nabídky ropy.
Trh na potvrzení status quo reagoval mírným růstem cen: Brent se pohybuje okolo 63 dolarů za barel, americká WTI kolem 59 dolarů za barel, tedy poblíž dvoutýdenních maxim. Tzv. „relief rally“ je navíc podporována geopolitickými riziky, včetně ukrajinských dronových útoků na ruské tankery v systému Kaspického ropovodu či obnoveného napětí kolem Venezuely. Tyto epizody investorům připomínají, že dodávky ropy nejsou bez rizika, a krátkodobě tak brání prudšímu propadu cen. Na celkovém příběhu trhu to však mnoho nemění – OPEC+ spíše kupuje čas, než že by měl sílu trh skutečně „utáhnout“.
Základní fundamenty zůstávají silně medvědí a kartel je v defenzivě. Svět je v éře strukturálního přebytku ropy. Podle odhadů Mezinárodní agentury pro energii (IEA) má globální přebytek dosáhnout už letos kolem 1,9 milionu barelů denně a v roce 2026 narůst až na 4 miliony barelů denně. Hlavním motorem této dynamiky je expanze produkce mimo OPEC – nabídka z tzv. non-OPEC zemí by měla vzrůst o 3,1 milionu barelů denně v roce 2025 a o dalších 2,5 milionu v roce 2026, zejména v USA, Brazílii a Guyaně.
Zásoby rostou rychlým tempem – v září přibývalo v průměru 2,6 milionu barelů denně, plovoucí skladování v tankerech už překročilo hranici 1 miliardy barelů. Současně zpomaluje poptávka Číny, která se v první polovině roku intenzivně předzásobila, a prostor pro další růst dovozů je tak omezený.
Wall Street proto zhoršuje výhled cen ropy pro rok 2026. Konsenzus agentury Reuters z listopadu 2025 (35 oslovených analytiků) počítá s průměrnou cenou WTI kolem 59 dolarů a Brentu zhruba 62,23 dolaru za barel. Investiční banka Goldman Sachs je ještě pesimističtější: odhaduje WTI v průměru na 53 dolarů za barel a předpokládá, že k rebalancování trhu dojde až v roce 2027. Při cenách pod 60 USD se navíc začíná zpomalovat či stagnovat i růst americké břidlicové produkce.
Současné oživení cen je tak spíše „relief rally“ – krátkodobá úleva po zasedání OPEC+ a sérii geopolitických incidentů – než začátek nového býčího trendu. Kartel se snaží řízeně brzdit pád cen, avšak strukturální přebytek nabídky zůstává klíčovým příběhem roku 2026. Každý výraznější růst cen ropy proto bude pravděpodobně spíš příležitostí pro obchodníky k realizaci zisků než signálem trvalého obratu trendu.
Pro české dopravce a podniky, u nichž pohonné hmoty patří mezi největší nákladové položky, to znamená jediné: éra relativně stabilních cen je definitivně minulostí. V prostředí, kde se budou střídat krátkodobé geopolitické šoky s dlouhodobým tlakem na nižší ceny, se nákup pohonných hmot stává strategickou disciplínou.
Firmy, které zavedou systematické zajišťování (hedging), rozloží nákupy v čase nebo si zafixují část objemu na delší období, získají významnou konkurenční výhodu. Zlepší předvídatelnost svých nákladů, ochrání cash-flow před skokovými výkyvy cen ropy i kurzovými pohyby koruny a budou lépe odolávat cenovému tlaku konkurence.
Vedle cenového zajištění pohonných hmot mohou firmy využít také finanční nástroje, například faktoring. Ten umožňuje dopravcům a dalším podnikům proměnit vystavené faktury za zákazníky v okamžitou hotovost – typicky formou postoupení pohledávek specializované finanční instituci. V praxi to znamená, že firma nemusí čekat 30, 60 nebo 90 dní na úhradu faktury za dopravu či logistické služby, ale získá většinu peněz hned po jejím vystavení. Tím si zajišťuje stabilnější cash-flow, snáze financuje nákup pohonných hmot i další provozní náklady a bude lépe odolávat cenovému tlaku konkurence.
Autor je CEO společnosti Malcom Finance
Máte co říci? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz
