Umělá sladidla výzkum spojuje se znatelným úpadkem kognitivních schopností
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Zdraví
Mýtus „zdravých“ umělých sladidel se hroutí: ničí paměť a vedou k úpadku myšlení, zjistili vědci
Výzkum naznačuje, že vysoká spotřeba sladidel, jako jsou aspartam, sorbitol nebo xylitol, souvisí s rychlejším stárnutím paměti a myšlení – a to zejména u lidí mladších 60 let a u diabetiků.
tmn
Umělá sladidla jsou často prezentována jako zdravější alternativa cukru, zvlášť v době, kdy se řeší epidemie obezity a cukrovky. Nový výzkum vědců z Univerzity v São Paulu však naznačuje, že dlouhodobá konzumace některých z nich může mít nečekané následky – zrychlený úbytek paměti a myšlení.
Do studie bylo zařazeno 12 772 Brazilců ve věku 35 až 74 let, kteří na začátku netrpěli demencí. V průměru jim bylo 52 let a jejich zdravotní stav byl sledován po dobu osmi let, píše americký web Newsweek.
Účastníci vyplňovali detailní dotazníky o svém jídelníčku a množství konzumovaných sladidel. Na základě toho byli rozděleni do tří skupin – od nízké (v průměru 20 mg denně) až po vysokou spotřebu (191 mg denně).
Mezi sledovanými látkami byly nejběžnější náhražky jako acesulfam-K, aspartam, erythritol, sacharin, sorbitol, tagatóza a xylitol. Pro představu: vyšší denní dávka aspartamu odpovídala zhruba jedné plechovce dietní limonády. Nejvíce se v jídelníčku účastníků objevoval sorbitol, s průměrnou spotřebou 64 mg denně.
Během studie absolvovali účastníci opakované testy kognitivních funkcí – zkoumala se například verbální plynulost, krátkodobá paměť nebo rychlost zpracování informací.
Po započtení faktorů jako věk, pohlaví, krevní tlak či kardiovaskulární onemocnění vědci zjistili jasný trend: lidé s nejvyšší spotřebou sladidel vykazovali o 62 procent rychlejší úbytek myšlení a paměti než ti, kteří jich konzumovali nejméně.
V praxi to odpovídalo zhruba 1,6 roku stárnutí navíc. Skupina se střední spotřebou vykazovala 35procentní zrychlení, tedy přibližně 1,3 roku.
Negativní souvislost se ukázala hlavně u osob mladších 60 let a u diabetiků, kteří sladidla často používají místo cukru. „Hypotéza je, že umělá sladidla mohou spouštět procesy jako neuroinflamace, neurodegenerace nebo narušení osy střevo–mozek,“ uvedla hlavní autorka studie Claudia Kimie Suemotová.
Například aspartam byl v pokusech na zvířatech spojován se záněty v mozku, zatímco cukerné alkoholy, jako erythritol a sorbitol, mohou měnit střevní mikrobiom a oslabovat hematoencefalickou bariéru.
Zajímavým výsledkem bylo, že ne všechna sladidla měla stejný účinek. Tagatóza, používaná jako přírodní nízkokalorická alternativa, nevykazovala žádnou souvislost s kognitivním úpadkem. To naznačuje, že volba konkrétní náhražky může hrát významnou roli.
Studie má své limity – vychází z údajů hlášených samotnými účastníky, což může vést k nepřesnostem, a neprokazuje přímou příčinnou souvislost, argumentuje Newsweek. Přesto jde podle odborníků o důležitý signál.
„Naše zjištění naznačují možnost dlouhodobých škodlivých účinků některých nízkokalorických sladidel na kognitivní funkce. Přírodní alternativy mohou být bezpečnější cestou,“ uvedli autoři ve zprávě.
Podle nich by měl výzkum pokračovat, aby se ověřilo, zda by jiné sladké náhrady – například med, jablečné pyré nebo kokosový cukr – mohly být vhodnější volbou. Suemotová zároveň dodala, že je důležité sledovat vliv sladidel v mladším věku, kdy může mít prevence největší význam.
