Sesadí Ozempic? Do závodu o miliardové léky na hubnutí vstupuje i Roche

Další farmaceutická firma vstupuje do odvětví léků na hubnutí. Tentokrát jde ale o těžkou váhu. Alternativu k léčivým přípravkům Wegovy nebo Ozempic chce na trh dodat švýcarský gigant Roche. Chlubí se dobrými výsledky klinických testů.

Další farmaceutická firma vstupuje do odvětví léků na hubnutí. Tentokrát jde ale o těžkou váhu. Alternativu k léčivým přípravkům Wegovy nebo Ozempic chce na trh dodat švýcarský gigant Roche. Chlubí se dobrými výsledky klinických testů.

Celý článek
0

Chudí a zároveň bohatí. Turecko trápí vysoká inflace, bohatství ale roste nejrychleji na světě

Bohatství v Turecku se zvýšilo nejvíce na celém světě, uvedla prestižní švýcarská banka UBS. Háček je v tom, že to platí kvůli vysoké inflaci jen pro ty, kteří v zemi vlastní nemovitosti, protože se růst bohatství vypočítává z lokální měny.

Bohatství v Turecku se zvýšilo nejvíce na celém světě, uvedla prestižní švýcarská banka UBS. Háček je v tom, že to platí kvůli vysoké inflaci jen pro ty, kteří v zemi vlastní nemovitosti, protože se růst bohatství vypočítává z lokální měny.

Celý článek
0

Umělá inteligence zvyšuje kreativitu jedince, ale tlumí fantazii skupiny

Umělá inteligence může pomoci méně kreativním lidem tvořit originálnější díla, zároveň ale její používání tlumí kreativitu skupiny jako celku. Se závěry, které naznačují, že AI může být užitečná, ale nenabízí vlastně nic nového, přišla studie vědců z univerzity College London a Univerzity v Exteru.

Umělá inteligence může pomoci méně kreativním lidem tvořit originálnější díla, zároveň ale její používání tlumí kreativitu skupiny jako celku. Se závěry, které naznačují, že AI může být užitečná, ale nenabízí vlastně nic nového, přišla studie vědců z univerzity College London a Univerzity v Exteru.

Celý článek
0

Šlendrián na Bečvě

Je velmi málo pravděpodobné, že se někdy dozvíme, kdo spáchal jednu z největších ekologických havárií posledních desetiletí.

Šlendrián na Bečvě
ilustrační foto | Shutterstock.com

Koncem minulého týdne to byl přesně jeden rok a osm měsíců, co jedovatá látka – patrně kyanid – otrávila desítky kilometrů řeky Bečvy. Zahynulo při tom čtyřicet tun ryb. Stalo se to 20. září 2020.

V květnu 2022 je velmi málo pravděpodobné, že se někdy dozvíme viníka této ekologické havárie. Státní zástupce sice na konci března na základě mnohaměsíčního policejního vyšetřování obžaloval společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm a jejího ředitele ­Oldřicha ­Havelku, Okresní soud ve Vsetíně ale dodaný spis prakticky „rozcupoval“ a s desítkami připomínek ho státnímu zástupci a vyšetřovatelům „hodil na hlavu“.

Není neobvyklé, že se vyšetřování některých zločinů vůči životnímu prostředí nepodaří dotáhnout do konce a viník se vyhne trestu. V případě Bečvy se ale nelze zbavit dojmu, že to byl od počátku vyšetřování neuvěřitelný šlendrián, na němž se vedle policie podepsaly i další úřady včetně České inspekce životního prostředí.

Babišova Deza mimo hru?

Dlouhodobou pachuť z toho, že šetření se ubírá špatným směrem, potvrdil právě vsetínský soud ve svém zdůvodnění, proč nemůže případ v tomto stavu pustit k hlavnímu líčení. Nelze se proto divit některým názorům, které obíhají po sociálních sítích, že šlo o „účelovku“.

Kousek od havárie totiž stojí chemička Deza z koncernu Agrofert ze svěřenského fondu tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO). Ačkoli fabrika patřila od počátku mezi podezřelé, policie, inspekce životního prostředí i soudní znalec Jiří Klicpera, který vypracoval klíčový posudek, vinu tohoto podniku odmítli.

A co na to vsetínský soud? Napsal, že policie si už pět dní po havárii objednala znalecký posudek, který se týkal pouze výpustě společnosti Energoaqua. „Úkolem znalce tedy nebylo zjistit původce havárie na řece Bečvě, ale sám policejní orgán v podstatě jako původce havárie označil stíhanou společnost, a ve vztahu k původci havárie tak bylo zadání znaleckého posudku návodné,“ napsal soud.

Důležité je si připomenout, že klíčová trubka z firmy Energoaqua ústí asi 3,5 kilometru od místa, kde začaly hynout první ryby. Znamenalo by to, že by se jed musel plazit podél břehu, překonat několik jezů a až pak se rozlít do celé šíře řeky. Experiment, na němž se podílel i uznávaný tamní rybář Stanislav Pernický, dokázal, že to prostě není možné.

Řekni, kde ty vzorky jsou

Pernický, který byl po nahlášení havárie u Bečvy mezi prvními, přitom jako podezřelou označil výpusť vedoucí z vlakového nádraží ve Lhotce nad Bečvou, za nímž je také překladiště zmiňované Dezy.

Problémem je, že chybějí jakékoli důkazy. „Z obsahu spisu je zřejmé, že poté, co se havárie na řece Bečvě projevila, nebyly odebrány žádné vzorky v místech, kde se nacházejí výpustě, které by mohly být zdrojem znečištění způsobujícího otravu ryb, neexistuje tak žádný přímý důkaz,“ konstatoval soud.

V Bečvě od té doby odteklo hodně vody, aby se vzorky daly sehnat dodatečně. Ale není všem dnům konec. Třeba se policii nakonec přihlásí klíčový svědek, který ví, jak to tehdy 20. září 2020 bylo…