Francie chce škrtat svátky, aby ušetřila miliardy

Francie chce škrtat svátky, aby ušetřila miliardy

Hrot24, vygenerováno v Midjourney

Francie chce škrtat státní svátky, aby ušetřila miliardy

Francie sahá po radikálním nástroji, jak vyléčit svůj chronický rozpočtový deficit: škrtání svátků. Místo opatrných úprav daní nebo důchodové reformy zvažuje premiér François Bayrou zrušení dvou tradičních volných dnů – Velikonočního pondělí a 8. května, tedy Dne vítězství v Evropě. V rámci nového balíku úspor v hodnotě 43,8 miliardy eur chce snížit deficit státního rozpočtu ze současných 5,4 % na 4,6 % HDP do roku 2026.

Michael Skřivan

Michael Skřivan

šéfredaktor

Vláda tvrdí, že zmíněné svátky „už nemají význam“ a že jejich zrušení pomůže zvýšit produktivitu v průmyslu i veřejném sektoru. „Zažíváme moment pravdy – jeden z těch okamžiků, kdy si každý musí položit otázku: jakou roli jsem ochoten sehrát v naší společné budoucnosti?“ pronesl Bayrou na tiskové konferenci. A přidal dramatické varování: „Dluh dosahuje 114 % HDP. Každou sekundu naroste o dalších 5 000 eur. Jsme na poslední zastávce před propastí.“

Kritika zleva i zprava

Odezva na sebe nenechala dlouho čekat. Fabien Roussel z Komunistické strany označil návrh za „organizovanou loupež“ a na síti X ironicky dodal, že „vláda nám bere dva svátky, abychom pracovali zadarmo.“ Ani pravice není návrhu nakloněna – Jordan Bardella z Národního sdružení mluví o „útoku na naše dějiny a kořeny.“

Součástí plánu „Stop dluhu“ je kromě škrtů ve veřejné správě i omezení daňových výhod pro bohaté a zavedení „solidárního příspěvku“ od nejmajetnějších. V plánu je rovněž zrušení 3 000 pracovních míst ve státní správě.

Stát šetří, armáda sílí

Zatímco většina oblastí veřejných financí čekají úspory, obrana je výjimkou. Prezident Macron plánuje na příští rok navýšit rozpočet armády o 3,5 miliardy eur a o další 3 miliardy v roce 2027. Celkový rozpočet na obranu by tak měl v roce 2027 dosáhnout 64 miliard eur – dvojnásobku oproti roku 2017.

Návrh musí ještě projít parlamentem, kde se však vláda už delší dobu potýká s ostrými spory. Rozpočtová krize loni přispěla k pádu předchozí vlády a ani Bayrou to nemá lehké – od prosince čelil osmi hlasováním o nedůvěře, to poslední 1. července. Další může přijít každým dnem, jelikož obě krajní křídla parlamentu už avizovala nesouhlas s úsporným balíčkem.