Evropa a USA se stávají vzájemně provázaným energetickým blokem, spočívajícím na drahých dlouhodobých kontraktech a stále vyšší exportní kapacitě amerických terminálů
Shutterstock.com
Energetika a společnost
Evropa se propadá do závislosti na americkém LNG, Asie z pasti chytře uniká
Slabé zásoby, ztráta ruského plynu a politické odmítnutí uhlí tlačí kontinent do ještě větší závislosti na LNG ze Spojených států – bez ohledu na jeho cenu.
editor
Asijské dovozy LNG letos podle dat Kpler klesnou na zhruba 276 milionů tun, což je pokles oproti loňským 287,8 milionu tun. Jde o první roční propad od roku 2022.
Ačkoliv listopad i prosinec vykazují silná čísla, vysoké spotové ceny dál odrazují část odběratelů – a přesměrovávají pozornost k levnějším zdrojům energie.
V Číně navíc rychle roste domácí produkce plynu i objemy z ruských plynovodů, což snižuje potřebu drahého LNG, objasňuje specializovaný web Oilprice.com.
Zatímco Asie brzdí, Evropa naopak zrychluje. Kontinent letos znovu míří k importu přes 123 milionů tun LNG, tedy k úrovni z rekordních let 2022 a 2023.
Důvod je jednoduchý: evropské zásobníky jsou naplněny pouze ze tří čtvrtin, hluboko pod cílovou hranicí 90 procent. Německo, největší dovozce LNG v EU, má kapacity dokonce jen na dvou třetinách. A protože Rusko už není plnohodnotným dodavatelem, Evropa musí na trh vstupovat agresivně – bez ohledu na cenu.
Podle Kpler tak USA letos zvýší export LNG až o 40 procent, přičemž obrovská část proudí právě do Evropy. V listopadu šlo o 6,9 milionu tun, zatímco do celé Asie zamířilo jen 1,43 milionu tun.
Kontinent, který dříve spoléhal na levný ruský plyn, tak nyní spoléhá téměř výhradně na americké dodávky, jež určují globální cenovou hladinu, všímá si Oilprice.com.
Evropa se škrtí sama
Vysoké ceny se přitom stávají problémem především pro evropský průmysl. Výrobní sektor dlouhodobě varuje před ztrátou konkurenceschopnosti a listopadový PMI opět ukázal pokles na 49,6 bodu.
Evropská ekonomika tak stále platí účet za vlastní sankční a klimatickou politiku, zatímco možnosti nahrazení LNG levnějšími zdroji jsou výrazně omezené. Asijské ekonomiky mohou snadno zvyšovat spotřebu uhlí – Evropa si tento krok politicky zakázala.
Asijští dovozci tak mají o něco větší manévrovací prostor. Přestože ceny LNG pro severní Asii minulý týden klesly na 10,90 dolaru za mmBtu, což po přepočtu odpovídá zhruba 770 korunám za megawatthodinu, stále zůstávají nad hranicí, kterou mnoho zemí považuje za příliš vysokou. Řada států proto omezila spotřebu, hledá levnější alternativy nebo odkládá nákupy, dokud se trh nepřesytí a ceny neklesnou.
Mezitím se rodí nová struktura globálního LNG trhu: Evropa a USA se stávají vzájemně provázaným energetickým blokem, spočívajícím na drahých dlouhodobých kontraktech a stále vyšší exportní kapacitě amerických terminálů.
Provozovatelé nových LNG projektů přitom budou potřebovat návratnost investic, což prakticky zaručuje cenové dno i v budoucnu.
Otázkou je, jak dlouho si Evropa může dovolit platit nejvyšší ceny na trhu, zatímco Asie sází na flexibilitu a energetický pragmatismus. Pokud se nezmění struktura poptávky, Evropa bude LNG trh dál tlačit vzhůru – a zároveň doplácet nejvíc.
