Kanada zatím uvolnila prostředky pro nákup šestnácti letounů F-35
Shutterstock.com
Strategický krok
EU pouští Kanadu do svého zbrojního megaprogramu. Společné projekty mají posílit Arktidu i NATO
Kanada se stala první zemí mimo Evropskou Unii, která získala přístup do unijního obranného programu SAFE. Získá tak nejen miliardové obchodní příležitosti. Program je klíčovým pilířem iniciativy Readiness 2030, která má zvýšit obranyschopnost Unie skrze rozsáhlé investice do společných zbrojních projektů.
Redaktor junior
Bezpečnostní a obranné partnerství mezi Kanadou a Evropskou unií se začátkem prosince rozrostlo o novou úroveň. Jako první nečlenský stát EU získala Kanada přístup do programu SAFE (Security Action for Europe), unijního megafondu pro společné zbrojní zakázky.
Informoval o tom kanadský premiér Mark Carney v tiskovém prohlášení. Dohoda navazuje na rámcovou dohodu o spolupráci, kterou obě strany podepsaly na summitu v červnu 2025.
Nebezpečný svět
„Společně vytvoříme odolné obranné dodavatelské řetězce mezi našimi průmysly v rozhodujícím čase pro globální bezpečnost,“ uvedli ve společném prohlášení kanadský premiér Mark Carney a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
„Posílíme tím naše průmyslové základny, vytvoříme nová pracovní místa, hospodářský růst i příležitosti, které jsou zásadní pro obrannou připravenost,“ dodávají.
Program SAFE poskytne členským státům až 150 miliard eur (okolo 3,6 bilionu korun) formou výhodných půjček na rychlé a rozsáhlé nákupy vojenské techniky.
Díky bilaterální dohodě získá Kanada jako první země mimo EU přístup k těmto projektům, a zároveň výjimku z některých podmínek.
„V nebezpečném a rozděleném světě Kanada a Evropa prohlubují obranné partnerství, aby urychlily nákupy technologií, naplnily cíle NATO a otevřely nové příležitosti pro naše výrobce,“ uvedl Carney.
Jako arktická a atlantická mocnost má Kanada zkušenosti a schopnosti, které jsou pro Evropu obtížně nahraditelné.
„Účast v SAFE pomůže vykrýt klíčové schopnostní mezery, rozšířit trhy pro kanadské firmy a přitáhnout evropské investice.“
Podle státního tajemníka pro obranné zakázky Stephena Fuhra „dohoda přináší kanadskému obrannému průmyslu bezprecedentní přístup a zapojení do formování bezpečnější Evropy“.
Zapojení Kanady do programu přináší EU hned několik výhod. V první řadě jde o rozšíření důvěryhodných partnerů a diverzifikaci dodavatelských řetězců v době, kdy evropský zbrojní sektor čelí přetížení a vysoké poptávce kvůli ruské invazi na Ukrajinu.
Z pohledu NATO představuje kanadská účast rovněž posílení interoperability v rámci aliance a podporu při naplňování obranných cílů, které EU a NATO sdílejí, např. v oblasti dodávek munice, satelitní komunikace nebo protivzdušné obrany.
Důležitá je i strategická relevance: jako arktická a atlantická mocnost má Kanada zkušenosti a schopnosti, které jsou pro Evropu obtížně nahraditelné.
Operačnímu terénu se ze členských zemí kromě Kanady nejvíce blíží severské země jako Finsko, Norsko a Švédsko, ale pouze Kanada kombinuje dlouhodobou přítomnost v arktickém prostoru s rozsáhlými námořními kapacitami a technologickým know-how.
Analytici zároveň očekávají, že se Kanada zaměří na projekty v oblastech, kde má hlubokou expertízu - od námořních platforem po systémy pro severní Atlantik.
Podle analytika Rogera Hiltona z think-tanku GLOBSEC je „velmi pravděpodobné, že se Kanada přikloní ke státům s nejvyspělejším leteckým a námořním průmyslem – zejména k Francii, Německu, Itálii, Švédsku a Španělsku.
F-35 i ponorky
Právě ty disponují potřebnou výrobní kapacitou, konstrukční autoritou a modely konsorcií, které program SAFE upřednostňuje,“ cituje Hiltona server DefenceNews.
SAFE je finanční nástroj EU na podporu společného obranného vyzbrojování. Umožňuje poskytovat půjčky s výhodnými podmínkami členským státům, které chtějí společně pořizovat výzbroj – od munice přes drony a kybernetické systémy až po protivzdušnou obranu a umělou inteligenci.
Podmínkou účasti v programu je, že minimálně 65 procent nákladů projektu musí pocházet ze států EU, Ukrajiny nebo zemí EFTA (Evropské sdružení volného obchodu). Projekty vyšší kategorie musejí mít navíc evropské výrobce s možností softwarových úprav bez zásahu mimoevropských subjektů.
Zdroje EU počítají s tím, že SAFE v rámci širšího plánu Readiness 2030 postupně uvolní až 800 miliard eur na modernizaci obrany napříč Evropou.
Kanada, která podle DefenceNews zatím uvolnila prostředky pro nákup šestnácti letounů F-35, by mohla program využít např. pro nákup nové generace stíhaček.
Do úvahy připadá i pořízení konvenčních ponorek, systémů pro sledování námořního prostoru, dronů nebo zabezpečené satelitní komunikace.
Kanada a Británie
Projekty financované ze SAFE však podléhají několika podmínkám, zejména pravidlu, že alespoň 65 procent nákladů musí pocházet z EU, zemí EFTA nebo Ukrajiny.
Zpravidla se také vyžaduje spolupráce minimálně dvou partnerů – dvou členských států EU, nebo jednoho člena a například Ukrajiny či státu EFTA.
Zatímco Kanada se dohodla na vstupu, Velká Británie jednání o zapojení do SAFE minulý měsíc ukončila. Klíčovým problémem byla výše finančního příspěvku.
Brusel požadoval částku mezi čtyřmi a šesti a půl miliardami eur, zatímco Londýn byl ochoten nabídnout jen kolem 200 až 300 milionů. Kolik přesně nabídla Kanada, zatím není veřejně známo.
