Děsivá statistika má nepříjemný význam pro celé NATO
Foto: ministerstvo obrany USA / Ryre Arciaga (publikováno se svolením)
Ohořelá křídla aliance
Krize v americkém letectvu: počet vážných nehod stoupl o 55 %, hrozí dopad na sílu NATO
Čerstvá data Pentagonu ukazují, že americké vojenské letectvo prochází nejhorší bezpečnostní krizí za poslední roky. Mezi lety 2020 a 2024 vzrostl celkový počet leteckých nehod. Ty si vyžádaly několik desítek životů, škody navíc přesáhly devět miliard dolarů. Pro státy NATO, které se na americké letectvo v případném konfliktu zásadně spoléhají, jde o znepokojivý signál...
Redaktor junior
Spojené státy jsou základním leteckým pilířem NATO. Bez amerických stíhaček, transportních letounů a vrtulníků by Evropa jen stěží dokázala vést vážnou konvenční operaci proti nepříteli.
V momentě, kdy aliance otevřeně počítá s možností otevřeného konfliktu s Ruskem, by americké letectvo logicky mělo být v nejlepší možné kondici.
Místo toho ale nejnovější data zveřejněná Pentagonem ukazují zvyšující se počet leteckých nehod. Jen mezi koncem roku 2019 a polovinou roku 2024 došlo ke 4820 vojenským leteckým incidentům
Z nich 222 spadá do nejzávažnější kategorie A, která zahrnuje smrt, trvalé postižení, zničené letadlo nebo škodu přes 2,5 milionu dolarů.
Míra těchto nejhorších incidentů se zvýšila z 1,30 nehody na 100 tisíc letových hodin v roce 2020 na 2,02 nehody v roce 2024. To představuje nárůst o 55 procent.
Celková bilance je drsná: 90 mrtvých vojáků a civilních zaměstnanců ministerstva obrany, 89 zničených letadel, 9,4 miliardy dolarů přímých finančních ztrát.
Z jednotlivých složek americké armády vychází nejhůře námořní pěchota. Její míra ztrát „áčkové“ kategorie vzrostla ve stejném časovém období o téměř 200 procent – z 1,33 na 3,91 nehody na 100 tisíc letových hodin.
Je letectvo v kondici?
Zhoršení je ale patrné napříč spektrem: vyšší počty závažných havárií než před čtyřmi lety evidují letectvo, námořnictvo i armáda.
Nehody přitom nepředstavují pouze ztrátu lidských životů, ale i astronomické finanční ztráty. Podle dat Pentagonu stály tyto incidenty 1,6 miliardy dolarů v roce 2022, v roce 2023 už děsivých 2,9 miliardy.
V první polovině loňského roku, za niž jsou zatím data vyčíslena, je ztráta již na 1,7 miliardy dolarů. Uvidíme, kam až čísla vystoupají po konečném součtu.
Mezi lety 2013 a 2020 navíc Národní komise pro bezpečnost vojenského letectví vyčíslila celkové škody na více než 11 miliard dolarů.
Do toho nepočítáme sekundární dopady: ztracené letové hodiny, zastavené výcviky, větší zátěž na zbylou flotilu a rostoucí servisní náklady.
Všechny tyto faktory mají podle závěrů Národní komise pro bezpečnost vojenského letectví rovněž přímý dopad na výcvik, dostupnost letadel, počet letových hodin a připravenost jednotek.
Tragická bilance
Pro představu, jedna havárie bombardéru B-2 Spirit v roce 2022 způsobila škody blížící se 300 milionům dolarů (přes šest miliard korun).
Časový rámec vypovídá o tom, že nehody amerického letectva nejsou pouze náhlým výkyvem, ale dlouhodobým problémem. Již v roce 2018 ukazovala interní data zdvojnásobení nehod třídy C, tedy méně závažnějších, u námořnictva během jediné dekády.
Dále stejné údaje ukazovaly nejvyšší míru nehod za sedm let v rámci letectva a nárůst nehod o 40 procent v rámci celé flotily ministerstva obrany USA v letech 2013-2017. Zahynulo přitom 133 lidí.
Server Air Force Times upozorňuje, že růst méně závažných incidentů třídy C může být signálem hlubšího problému. „To je včasné varování, že je něco špatně a že je potřeba jednat dřív, než se stane něco opravdu zlého,“ uvedl pro server Todd Harrison.
Podle tohoto ředitele Aerospace Security Project v rámci Centra pro strategické a mezinárodní studie (CSIS) tato kategorie funguje jako „kanárek v dole“, tedy indikátor toho, že se blíží mnohem vážnější typ havárií.
Mezi nejtragičtější nehody posledních let patřila srážka armádního vrtulníku s civilním letadlem nad Washingtonem, při níž zahynulo 67 lidí. Poučný je i případ F-35A na základně Eielson na Aljašce, kde zamrzlá hydraulická kapalina způsobila chybnou interpretaci údajů o stavu podvozku.
Systém vyhodnotil, že stojí na zemi, a navzdory snaze pilota řešit závadu přímo s výrobcem (Lockheed Martin), skončil letoun za 200 milionů dolarů nakonec v troskách.
Za rostoucím počtem nehod stojí podle Národní komise pro bezpečnost vojenského letectví a interních analýz amerického letectva kombinace lidských, technických a systémových problémů.
Po letech škrtů chybí v americkém letectvu střední vrstva zkušených pilotů a mechaniků, kteří dokážou odhalit závady dřív, než se z nich stane incident.
Stárnoucí flotila typů F-16 Falcon, C-130 Hercules nebo A-10 Thunderbolt (známý jako Warthog) se navíc opravuje stále hůře a poruchovost tak roste.
Páteř, která bolí
Opakují se technické problémy jako poruchy kyslíkových systémů, senzorů či hydraulických jednotek. K tomu se přidává roztříštěný systém sběru dat: jednotlivé složky používají odlišné metodiky vykazování, takže Pentagon jen obtížně odhaluje opakující se závady napříč flotilami.
Za zveřejněním dat stojí demokratická senátorka Elizabeth Warrenová, která po sérii tragických havárií donutila Pentagon dodat kompletní statistiky o bezpečnosti vojenské aviatiky.
„Plýtvání penězi daňových poplatníků kvůli rostoucímu počtu nehod představuje hrozbu pro připravenost našich ozbrojených sil i jejich rozpočty. Je povinností ministerstva obrany zajistit, aby systémy fungovaly a existovaly plány a opatření, která ochrání příslušníky ozbrojených sil,“ uvedla Warrenová ve svém prohlášení.
Pro NATO i Českou republiku mají tato data nepříjemný význam. Spojené státy jsou klíčovým leteckým pilířem aliance a obrana evropského vzdušného prostoru stojí z velké části na jejich strojích a kapacitách. Podle statistiky tohoto roku má USA v rámci aliance přibližně 14 341 strojů, zatímco druhý největší počet má Turecko s počtem 1 226.
Průzkumné vrtulníky AH-64 Apache s více než čtyřnásobným nárůstem nehod třídy A, konvertoplány V-22 Osprey, dlouhodobě spojované s fatálními haváriemi, palubní F/A-18F Super Hornety, z nichž několik námořnictvo ztratilo v letech 2024 a 2025, i moderní F-35A, u nichž došlo k havárii způsobené závadou hydrauliky - jsou všechno platformy, které jsou klíčové pro alianční operace.
Každý ztracený letoun, každé omezení výcviku či odstavený stroj tak znamená snížení těchto kapacit, na které se Evropa spoléhá ve všech krizových scénářích včetně potenciálního střetu s Ruskem. A pokud se americká připravenost zhoršuje už v mírovém provozu, mělo by to vysílat varovné signály celé alianci.
