Dva státníci tančí tanec, v němž se snaží vyvážit ekonomickou spolupráci s geopolitickou stabilitou
Shutterstock.com
Námluvy a odmítání
„Partnerství bez hranic“ slábne. Čína omezuje nákupy ruské ropy, Moskva prosí o víc
Rusko se snaží prohloubit energetické vztahy s Čínou, protože sankce USA a EU dál zostřují tlak na jeho ekonomiku. Peking však zjevně ustupuje od kdysi proklamovaného „partnerství bez hranic“ – letos snížil nákupy ruské ropy téměř o osm procent a jeho odpovědi na ruské nabídky jsou stále zdrženlivější.
editor
Moskva vyslala do Pekingu silnou delegaci v čele s vicepremiérem Alexandrem Novakem a šéfem Rosněfti Igorem Sečinem, aby vyjednala hlubší energetickou spolupráci.
Rusko ji potřebuje víc než kdy jindy: sankce Západu zpřísňují, trasy vývozu se prodražují a Čína mezitím letos snížila dovoz ruské ropy o 7,7 procenta na zhruba dva miliony barelů denně. Hodnota dodávek klesla téměř o pětinu, píše ekonomický web Oilprice.com.
Peking reaguje opatrně. Si Ťin-pching poslal jen formální dopis energetickému fóru, v němž obecně podpořil stabilní dodávky a „férové globální řízení energetiky“.
Kontrast se Sečinovým prohlášením o společném odporu vůči Západu je výrazný. Ukazuje se, že deklarace z února 2022 o „přátelství bez hranic“ byla pro Moskvu spíš zbožné přání než pevná strategie Pekingu.
Čína už krátce po invazi jasně sdělila, že respektuje územní celistvost států včetně Ukrajiny, a podle zdrojů z Moskvy byla rozhořčena, že ji Putin předem neinformoval o rozsahu a načasování útoku.
Peking tehdy dával přednost postupnému posilování svého vlivu skrze ekonomické projekty, zejména v Evropě v rámci iniciativy Pásu a stezky (známé i jako Nová Hedvábná stezka). Ruská agrese však tyto plány obrátila naruby a Čína nechce dál nést náklady ruského hazardu.
Od té doby se drží strategie: maximalizovat vlastní výhody, ale vyhnout se krokům, které by ji přímo nahnaly do srážky s USA. Prioritou je Tchaj-wan, a proto Peking striktně dodržuje křehkou rovnováhu vymezenou americkou politikou a vzájemnými vztahy.
Přímé konfrontaci s Washingtonem se vyhýbá a Rusko, i když je užitečné jako partner, není důvodem tuto rovnováhu narušit.
Limity vztahu
Tlak Washingtonu na Čínu zároveň roste. Prezident Donald Trump opakovaně kritizuje její pomoc Rusku a vyzval Evropu k omezení dovozu ruské energie i k zavedení cel na čínské zboží.
EU v září přijala 19. balík sankcí, který míří také na čínské firmy podezřelé z podpory ruského vojenského průmyslu a omezuje vývoz technologií, kovů i chemikálií využitelných pro zbrojní výrobu.
Podle zdrojů z Washingtonu i EU se připravují další sankce proti čínským subjektům zapojeným do energetického obchodování s Ruskem.
Mohly by přijít ještě před plánovaným setkáním Trumpa a Si Ťin-pchinga na jaře. Peking proto lavíruje: nechce Moskvu odříznout, ale nechce ani eskalaci napětí s USA, která by ohrozila jeho dlouhodobé ambice.
Moskva tak zjišťuje, že její energetický vztah s Čínou má velmi konkrétní limity. O partnerství bez hranic už mluví jen ruská strana – ta čelí akutnímu finančnímu tlaku, zatímco Peking se drží opatrné, pragmatické distance.
