Zelený laser vychází do nebe z laserové stanice Evropské kosmické agentury
Foto: ESA (oficiální PR)
Vojenské technologie
NATO staví v Grónsku tajnou laserovou základnu. Má ochránit spojence před Ruskem i Čínou
Na bývalé americké základně v západním Grónsku vzniká nová laserová stanice, která má zajistit bezpečné a nerušené stahování dat ze satelitů. Západ tak reaguje na rostoucí aktivity Ruska a Číny v Arktidě a na opakované sabotáže podmořských kabelů.
Redaktor junior
Nová základna budovaná v západním Grónsku má pro Severoatlantickou alianci zajistit způsob komunikace, který bude odolný proti rušení i sabotáži.
V Kangerlussuaqu, na místě někdejší americké vojenské základny, vzniká podle Newsweeku optická pozemní stanice využívající extrémně úzké laserové paprsky. Ty dokážou přenášet obrovské objemy dat mezi družicemi a zemí bez rizika, že by je protivník zachytil nebo narušil.
Projekt realizuje litevská firma Astrolight ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Stanice má být odpovědí na rostoucí ruské a čínské hybridní aktivity v Arktidě – od rušení signálu až po poškozování podmořských kabelů, které přenášejí data ze satelitních stanic.
Proč právě lasery?
Podle zakladatele a šéfa Astrolightu Laurynase Mačiulise je technologie až desetkrát rychlejší než tradiční satelitní přenosy a nabízí desettisíckrát vyšší šířku pásma. Zásadní je i bezpečnost: laserový paprsek má šířku jen tisícinu stupně a je prakticky neviditelný ze strany.
„Je téměř nemožné se do paprsku trefit nebo ho rušit. Je to extrémně odolná technologie,“ vysvětlil Mačiulis. Paprsek má být navíc tak slabý, že nemá žádnou vojenskou funkci – slouží čistě pro komunikaci.
Laserová technologie má také výhodu, že k ní není třeba licencí, na rozdíl od rádiových frekvencí, jejichž provoz mohou některé státy blokovat.
Odpověď NATO na eskalaci v Arktidě
Rusko označuje Arktidu za klíčovou oblast své obrany a aktivně zde operuje. I Čína považuje území za důležité, sama sebe označuje za „stát blízký Arktidě“ a buduje širokou síť civilních i vojenských výzkumných aktivit. Obojí zvyšuje tlak na státy NATO, zejména USA, Kanadu, Norsko a Dánsko, pod které Grónsko formálně spadá.
V posledních letech došlo k několika nejasným incidentům, při nichž byly poškozeny podmořské kabely v Arktidě i Baltském moři. Vyšetřovatelé v Norsku i dalších zemích opakovaně jako původce zmiňují ruské či čínské lodě, ačkoliv Moskva i Peking veškerou odpovědnost popírají.
Výstavba stanice v Kangerlussuaqu je teprve začátek – Astrolight plánuje minimálně tři základny, aby byla zajištěna plynulost získávání dat i během špatného počasí.
Výběr lokace pro stanici ovlivnilo právě i podnebí. Místo bylo vybráno kvůli stabilnímu počasí, které umožňuje častější využití laserových spojů.
Dnes většina dat z polárních družic putuje skrze norskou stanici na Špicberkách, odkud vede kabel do pevninské Evropy. Ten byl však v roce 2022 záhadně poškozen, což zvýšilo obavy o jeho zranitelnost.
Laserová technologie tak představuje nejen modernizaci, ale i krizovou zálohu, která má Západu zajistit bezpečnou komunikaci i v době sílícího geopolitického napětí v Arktidě.
