Jan Berka, hlavní ekonom Portu
Portu / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Fed zahajuje nové období: nižší sazby, vyšší růst, mírnější inflace
Nejnovější ekonomický výhled USA přináší překvapivě optimistický obrázek: silnější výkon hospodářství i nižší inflaci. Tento mix naznačuje rostoucí produktivitu a vytváří podmínky pro pozvolné pokračování uvolňování měnové politiky.
Jan Berka
Americká centrální banka podle očekávání snížila sazby o čtvrt procentního bodu. Trh s tímto krokem počítal, proto nešlo o žádné překvapení. Co upoutalo pozornost, byla kombinace výrazné revize růstového výhledu směrem nahoru, slabší inflace a mírně vyšší míry nezaměstnanosti oproti její přirozené úrovni. Taková kombinace naznačuje, že v americké ekonomice poroste produktivita.
Aktualizovaná prognóza ukazuje optimistický obrázek. Americká ekonomika by měla v příštím roce růst tempem 2,3 % oproti 1,8 % ze zářijové prognózy. Míra nezaměstnanosti má klesnout z letošních 4,5 % na 4,4 %, k čemuž nepochybně přispěje již doručené snížení sazeb. Její dlouhodobá přirozená míra zůstává na 4,2 %. Inflace by měla i přes silnější ekonomický růst klesnout z letošních 2,9 % na 2,4 % a na 2,1 % v roce 2027. Výhled sazeb zůstal beze změny oproti zářijové prognóze – stále pracuje s jedním snížením úrokových sazeb v roce 2026 a s jedním v roce 2027.
Fed na základě této prognózy očekává, že se americké ekonomice bude dařit. Případné inflační dopady cel vnímá jako přechodné. Vrcholit by měly v prvním čtvrtletí příštího roku. Nižší sazby povedou ke stabilizaci míry nezaměstnanosti, která by v roce 2027 a 2028 měla klesnout na svou odhadovanou přirozenou úroveň kolem 4,2 %.
Ekonomický růst v příštím roce potáhnou odolní američtí spotřebitelé, investice (včetně těch do umělé inteligence) a fiskální politika. Po snížení sazeb o 175 bazických bodů od září 2024 se Fed dostal do pásma odhadované neutrální úrokové sazby. Není proto potřeba udržovat předchozí tempo úprav. Naopak je třeba sledovat, jak se předchozí snížení úroků projeví v ekonomice, a na základě toho činit další rozhodnutí.
Vyšší míra nezaměstnanosti oproti odhadované přirozené míře v situaci silnějšího ekonomického růstu – letos, a především v příštím roce – souvisí s růstem produktivity. Ta by měla zároveň přispět i ke zmírnění inflačních tlaků.
V příštím roce očekáváme, že Fed doručí jedno až dvě snížení úrokových sazeb. Ve výhledu pracujeme i s potenciálními dopady nového vedení centrální banky. Pravděpodobný budoucí šéf Fedu Kevin Hassett ještě před prosincovým zasedáním zopakoval, že americké ekonomice by prospěly nižší sazby. Jedním z jeho hlavních argumentů je právě nárůst produktivity, která by se dle jeho výhledu měla zvýšit ze současných úrovní kolem 3 % až na 4 %. Vyšší produktivita podpoří růst za absence zvýšených inflačních tlaků.
Dvojí snížení sazeb by centrální banku dostalo na odhadovanou neutrální úroveň 3 %, která ekonomickou aktivitu nepodporuje ani neochlazuje. Znamenalo by to, že v roce 2027 by mohlo nastat období úrokové stability, pokud by si ekonomika neprošla výraznějšími šoky směrem k silnějšímu nebo slabšímu růstu a inflačním tlakům.
Pakliže by data z trhu práce v příštím roce ukázala zrychlení tempa jeho ochlazování, Fed by mohl doručit snížení úrokových sazeb až o jeden procentní bod. S riziky takového scénáře americká centrální banka pracuje, nemá je však ve svém základním scénáři. Pokud by došlo k jejich materializaci, šlo by o riziko slabšího dolaru.
Autor je hlavní ekonom Portu
Máte co říci? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz
