Jan Berka, hlavní ekonom Portu
Portu / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Může americká centrální banka přijít o svou kredibilitu?
Otázka, zda americká centrální banka ztratí svou kredibilitu, přitahuje pozornost trhu už od loňského dubna. Analytici upozorňují, že i přes tlak Donalda Trumpa na vedení Fedu zůstávají klíčové překážky, které chrání stabilitu měnové politiky a brání zásadnímu politickému ovlivnění rozhodování o sazbách.
Jan Berka
Může americká centrální banka přijít o svou kredibilitu? To je otázka, kterou si už od loňského dubna klade velká část trhu. Impulzem jsou výroky a kroky Donalda Trumpa, který dlouhodobě testuje možnosti, jak zvýšit svůj vliv na tvůrce měnové politiky. Ani letos v tom nepoleví. Narazí však na několik klíčových překážek.
Podle mého názoru si Fed kredibilitu udrží. Opírám se přitom o dva hlavní argumenty.
Zaprvé, Donald Trump může mít letos – za určitých okolností – hned několik příležitostí ovlivnit vedení a částečně i složení Fedu. I kdyby šlo v krajním případě až o tři personální kroky, nestačí to na většinu v sedmičlenné Radě guvernérů a už vůbec ne na většinu dvanáctičlenného měnového výboru (FOMC), který rozhoduje o sazbách.
První příležitostí bude jmenování nového předsedy Fedu po skončení Powellova mandátu v květnu. Další bude obsazení místa po Adrianě Kuglerové, která rezignovala už loni v srpnu. Do konce ledna ji dočasně nahrazuje Stephen Miran; není však jisté, zda ve funkci setrvá, nebo bude nahrazen. Třetí možnost by nastala tehdy, pokud by se právně potvrdily vážné výtky vůči guvernérce Lise Cookové a vedly až k jejímu odchodu z centrální banky.
Zadruhé, politizaci centrální banky by trhy „odměnily“ výprodejem aktiv, jako je dolar a státní dluhopisy. Slabší dolar by Trumpovi nevadil díky podpoře amerických exportérů. Výrazný výprodej dluhopisů by se však negativně podepsal nejen na stabilitě finančních trhů, ale především by mohl citelně zdražit financování státu a v důsledku i soukromého sektoru.
Předpokládám, že by investoři prodávali především dluhopisy s nejdelší splatností, tedy od deseti let výše. Rychlý nárůst výnosů dluhopisů v krátkém čase by mohl negativně zasáhnout akciový trh, zdražil by obsluhu státního dluhu i hypotéky, což jde proti Trumpově snaze o jejich zlevnění před kongresovými volbami v polovině volebního období.
Z těchto důvodů očekávám, že se z Fedu nakonec nestane centrální banka „tureckého typu“, kde prezident Erdogan během necelých dvou let opakovaně měnil guvernéry jen proto, že se mu nelíbilo nastavení měnové politiky.
