Proč by se měl člověk udřít, když to stejně nikdo neocení...?
Ilustrační foto: Shutterstock.com
Zaměstnanci vs. zaměstnavatelé
Quiet quitting není lenost. Proč lidé odmítají pracovat nad rámec povinností?
Fenomén takzvaného quiet quittingu – tedy situace, kdy zaměstnanci plní pouze to, co mají v pracovní smlouvě, ale odmítají „chodit nad rámec“ – se znovu dostává do centra pozornosti. A podle nové studie z amerického Stevens Institute of Technology nejde o projev lenosti nebo nezájmu o práci, ale o hlubší psychologickou reakci.
redaktor
O quiet quittingu („tiché výpovědi“ nebo „tichém odchodu“) se začalo výrazněji diskutovat během pandemie. Zaměstnanci tehdy začali jasně oddělovat práci a osobní život a přestali automaticky přijímat úkoly navíc, přesčasy nebo aktivity mimo svůj popis práce.
Neznamená to, že by nepracovali – své povinnosti dál plní, ale odmítají se přetěžovat bez odpovídající odměny či smyslu.
Tichý odchod vychází z toho, že zaměstnanec hned po konci pracovní doby nebo splnění úkolu bez dalšího odchází. Kolegové si toho všimnou až s odstupem, případně vůbec, protože odchod je tichý a bez zbytečných slov či gest.
Fenoménu se ve své studii věnují výzkumnice Justine Herveová a O Hje-won. Podle jejich zjištění stojí za tímto trendem hlavně pocit nedostatku kontroly nad vlastním životem.
Pandemie i další krize (ekonomická, politická nebo environmentální) oslabily u mnoha lidí víru, že mohou sami něco ovlivnit, referuje magazín Newsweek.
Výzkum mezi 1400 respondenty ukázal, že právě ti, kteří měli největší pocit bezmoci, se nejčastěji uchylovali ke quiet quittingu, píše se ve studii publikované ve vědeckém časopise Human Resource Management.
Autorky studie identifikovali dva klíčové důvody. První byl pocit nahraditelnosti. Tito lidé věří, že jsou pro zaměstnavatele snadno zaměnitelní.
Druhým je slabší vazba k zaměstnavateli. Když chybí pocit smyslu a sounáležitosti v práci, vztah a loajalita k firmě jsou obecně slabší.
Podle autorek je důležité zdůraznit, že quiet quitting nemá přímou souvislost se špatným pracovním výkonem. Zaměstnanci dál plní své povinnosti, jen odmítají věnovat práci víc, než jim ukládá smlouva.
Pokud chtějí firmy tento trend zmírnit, nestačí přidávat benefity nebo úkoly. Důležité je dát zaměstnancům větší autonomii, možnost ovlivnit chod věcí a pocit, že jejich práce má skutečný dopad.
„Aktivity zaměřené na obnovení pocitu samostatnosti a sebevědomí pracovníků by mohly tento jev snížit,“ píše se ve studii. Důsledkem může být posílená loajalita a ochota udělat něco navíc.
