Geopolitické těžké váhy stojí proti sobě. Vládce Kremlu má ale ve svém rohu mocné podporovatele
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Tlak z Bílého domu
Trump hrozí cly, Putinovi je to možná úplně jedno. Kreml ekonomicky drží nad vodou Čína a Indie, vysvětlují analytici
Americký prezident Donald Trump mění tón a varuje Moskvu před tvrdými cly, pokud Rusko v řádu dnů neukončí útoky na Ukrajinu. Kreml však zůstává neoblomný. Zatímco Washington hrozí, Moskva pokračuje v bombardování a vyčkává, co Trump skutečně podnikne. Díky podpoře Číny a Indie si může Vladimir Putin dovolit hrát o čas, míní analytici.
redaktor
Trump v posledních dnech oznámil, že zkracuje původní padesátidenní lhůtu na uzavření příměří s Ukrajinou – nově má Rusko podle něj jen deset až dvanáct dní, informuje on-line deník Echo24.cz.
Reakce Kremlu ale překvapila i samotný Bílý dům. Den po Trumpově prohlášení spustilo Rusko další vlnu vzdušných útoků, při nichž bombardovalo nemocnici v Kamianském a věznici v Záporožské oblasti. Zemřelo nejméně 17 lidí.
Podle analýzy webu OilPrice.com tím Putin dává najevo, že Trumpova slova nebere vážně. Kreml je přesvědčen, že americký prezident blufuje. A není v tom sám.
Trump opakovaně hrozí, že pokud Rusko nepřistoupí na příměří, uvalí na něj „velmi tvrdá cla“ a stoprocentní sekundární sankce vůči zemím, které od něj stále nakupují ropu a plyn. Zatímco na Západě jeho slova vyvolávají pozornost, v Moskvě nad nimi jen protáčejí oči.
Reakce Kremlu byla strohá. Mluvčí Dmitrij Peskov oznámil, že Trumpova slova „vzali na vědomí“, ale dále je komentovat nehodlají. Na dotaz, co říkají na tvrzení, že Trump už nestojí o osobní jednání s Putinem, odpověděl Peskov neurčitě.
Ujistil pouze, že takzvaná speciální vojenská operace bude pokračovat. Podobně neochvějně reagovalo Rusko i při přijetí 18. balíčku evropských sankcí. „Už jsme zvyklí,“ poznamenal bez emocí.
Analytik Boris Pastuchov k tomu v rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa uvedl: „Putin vyčkává. Než odpoví, chce přesně vědět, co Trump skutečně zamýšlí.“
Podle něj Kreml ví, že Trump je nepředvídatelný, a nechce se pouštět do slovní přestřelky. Dodal, že Putin se řídí činy, ne rétorikou.
Z čistě ekonomického hlediska navíc hrozba cel příliš neohrožuje samotné Rusko. Export do USA je totiž minimální. Podle dat amerického Úřadu obchodního zmocněnce dosáhl dovoz ruského zboží do Spojených států v roce 2024 hodnoty jen tří miliard dolarů (asi 64 miliard korun při kurzu 21,28 korun za dolar).
Jak připomínají experti, cla na takto zanedbatelný objem obchodu by byla spíš symbolickým gestem než efektivní pákou. Trump může s nadsázkou klidně přidávat nuly a vyhlašovat clo tisíc procent. Putinovi to ale možná nebude stát ani za tiskovou konferenci.
Bývalý prezident Dmitrij Medveděv prohlásil, že Moskva „není Írán ani Izrael“ a na žádná ultimáta reagovat nebude. Stejný postoj zopakoval i Peskov: „Rusko není zvyklé, aby mu někdo kladl požadavky.“
Čína skrytě podporuje Rusko. Porážka Moskvy je pro ni nepřijatelná
Výrazně citelnější by byly sekundární sankce proti zemím, které Moskvu nepřímo financují nákupem surovin – tedy především proti Číně a Indii. Jenže i zde experti upozorňují, že jde o málo pravděpodobný scénář.
„Čína a Indie jsou klíčovými odběrateli ruské energie. Očekávat, že donutí Putina k příměří, je naivní,“ píše v komentáři pro časopis Time bývalý americký velvyslanec v Moskvě Michael McFaul. Obě země navíc opakovaně deklarovaly, že si ze Spojených států nenechají diktovat své obchodní politiky.
Trump mezitím přiznal, že je z Putinova postoje zklamaný. Kreml ale na osobní emoce nehraje. Podle ruské opozice sleduje nadále jediný cíl: obsadit ukrajinská území, která považuje za součást Ruské federace.
„Putin nemá zájem o příměří, dokud nedosáhne svých územních cílů,“ říká bývalý opoziční poslanec Dmitrij Gudkov. I po Trumpových výhrůžkách se podle něj ruská taktika nemění.
Ekonomický nátlak – doména Donalda Trumpa – tak může tentokrát selhat. Minimálně dokud má Rusko oporu v zemích, které mu dosud kryjí záda.
A pak je tu ještě jedna nejistota. A to Trump samotný. Jak píše McFaul, Trumpa může ke změnám v ekonomických sankcích přimět i relativně málo...
„Trump si to prostě rozmyslí. Jeden špatný telefonát s (ukrajinským prezidentem) Zelenským nebo dobrý rozhovor s Putinem by mohl Trumpa znovu přimět ke změně kurzu.“ I proto je třeba Putin tolik v klidu.
