Kvantita vs. špičkové technologie. Který přístup může slavit úspěch?
Shutterstock.com
Vojenská výroba
Rusko zbrojí jako šílené, může s ním NATO držet krok?
Moskva má sice náskok v tancích, střelách a dronech, aliance ale dominuje v oblasti bojových letounů a moderní dělostřelecké techniky.
editor
Nedávné výroky šéfa NATO Marka Rutteho o ruské převaze ve výrobě munice vyvolaly vlnu reakcí. Podle něj má Kreml schopnost vyprodukovat třikrát více dělostřeleckých granátů za tři měsíce než NATO za celý rok.
Analýzy ukazují, že tento odhad je silně nadsazený. Zároveň ale naznačují, že v některých oblastech má Moskva reálný náskok, upozorňuje ekonomický web s globálním záběrem Oilprice.com.
Odhady z roku 2024 říkají, že Rusko letos vyrobí přibližně dva až 2,3 milionu dělostřeleckých granátů, oproti 1,25 milionu v roce 2022.
USA plánují do konce roku 2025 dosáhnout produkce 1,2 milionu 155mm granátů ročně, Evropa přibližně stejného počtu. Celková produkce NATO tak v roce 2024 dosáhne asi 1,7 milionu kusů.
Aby Rutteho slova platila, muselo by Rusko letos vyrobit přes 20 milionů granátů – což není reálné. Uvěřitelnější odhady hovoří o čtyřech milionech kusů ročně.
V oblasti dělostřeleckých systémů Kreml stále spoléhá na modernizaci starých sovětských houfnic, jejichž počet od roku 2022 poklesl z 12 tisíc na zhruba polovinu.
Nové samohybné systémy (Msta-S, Hyacint-K, Malva) vyrábí v počtu menším než sto kusů ročně. Naproti tomu NATO buduje moderní vojsko – Francie plánuje výrobu 144 houfnic Caesar v roce 2025, Polsko 100 AHS Krab ročně, Slovensko přidá 40 Zuzan a USA dodávají stovky hlavní pro M777.
V oblasti tanků má však Rusko výhodu. Zásadní roli hraje renovace starých bojových vozidel ze skladů, kterých by mohlo do roku 2025 dodat až 1500. Navíc vyrábí přibližně 280 moderních T-90M ročně.
Většina evropských zemí nové tanky nevyrábí. Výjimkou jsou Německo (50 Leopardů 2A8 ročně) a USA, které zvládají 109 nových Abramsů ročně a modernizují až 200 starších kusů.
Vzdušná převaha je však zcela na straně NATO. Zatímco Rusko dokáže vyrobit 50 až 60 bojových letounů ročně (Su-57, Tu-160M2), USA a Evropa produkují několikanásobně více.
Lockheed Martin dodá v roce 2024 přes 170 letounů F-35. Další desítky strojů Rafale, Gripen či Eurofighter vznikají v EU.
Roste také význam protivzdušné obrany. Rusko má 248 baterií S-400, přičemž v roce 2025 přibylo dalších 18. Produkce systémů Tor, Buk či Pancir je však nejasná.
NATO má více variant – Raytheon staví 12 baterií Patriot ročně, Diehl 8 systémů IRIS-T a stovky střel. USA pak vyrábí tisíce střel AIM-120 a AIM-9X pro Nasams.
Zásadním tématem se stávají levné drony. Rusko jich podle Ukrajiny produkuje až pět tisíc měsíčně, včetně útočných (Geran-2) i klamavých bez výbušnin (Gerbera). Západ žádný ekvivalent nemá. Vsadil na drahé typy Reaper či Global Hawk.
Rusko zároveň zvládá výrobu 200–250 střel měsíčně, tedy 2400 až tří tisíc ročně. USA vyrábějí zhruba 700 střel Jassm a 500 balistických Atacms.
Zatímco Rusko dominuje v oblasti levných bezpilotních prostředků a střel, NATO má silnější protivzdušnou obranu a schopnost rychle navýšit produkci sofistikovaných zbraní.
Podle analytiků nezávislé investigativní organizace CIT by v případném přímém konfliktu aliance byla schopna ruské dronové útoky eliminovat efektivněji než Ukrajina, která trpí nedostatkem stíhaček.
Obě strany tak mají výhody v různých oblastech. Rusko těží z masové výroby a zásob ze sovětské éry, zatímco NATO disponuje vyspělou technologií a potenciálem k rychlému navyšování produkce, připomíná web Oilprice.com.
Výsledkem je patová situace, kterou může změnit jen dlouhodobé strategické plánování a investice do nových kapacit na obou stranách.
