Vladimir Putin nemá tanků nazbyt...
Jose HERNANDEZ Camera 51 / miss.cabul / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Válka na Ukrajině
Rusku už docházejí dokonce i zbraně z muzea. Putin teď spoléhá na šrot ze Severní Koreje
Ruské válečné sklady se vyprazdňují. Tok vojenské techniky na frontu klesl na úroveň z roku 2022. Stále větší roli hrají dovozy z KLDR, Číny a Íránu. Rusko by bez této zahraniční pomoci válku už dlouho neutáhlo. Dochází mu totiž už i zbraně ze sovětské éry, na něž dosud spoléhalo.
redaktor
Ruská armáda vyčerpala podstatnou část svých zásob sovětské výzbroje a stále víc se spoléhá na pomoc z Číny, z Íránu a hlavně ze Severní Koreje. Píše se to v nové analýze logistických dat, kterou zpracoval institut Kyiv School of Economics (KSE) a o níž informuje deník Financial Times.
Podle studie klesl objem materiálu přepravovaného z hlavních ruských skladů z vrcholu 242 tisíc tun v roce 2022 na očekávaných 119 tisíc tun v roce 2025. To znamená návrat na úroveň z počátku války.
Analytik Pavlo Škurenko k tomu pro Financial Times uvedl: „Rusko dnes posílá na opravy méně materiálu, než jsou schopna zpracovat opravárenská centra. To znamená, že ta nejkvalitnější a snadno opravitelná technika už je dávno pryč.“
V rámci reaktivace staré výzbroje vypravuje Rusko na frontu stařičké tanky T-72 a T-80 pocházející ze 70. let. Na Ukrajinu vyslali Rusové dokonce i historické kusy typu T-54, jejichž výroba začala už koncem 40. let. Zásoby techniky z dob Sovětského svazu se ale tenčí a to nutí Moskvu hledat nové zdroje.
Když vlastní zásoby nestačí, nastupují spojenci. Analýza institutu ukazuje, že ruský zbrojní průmysl se stal závislým na Číně a armáda čerpá většinu munice ze Severní Koreje.
Zásilky z oblasti Nachodka na pobřeží Japonského moře, která slouží KLDR jako vývozní uzel, vzrostly z nuly na 250 tisíc tun výbušnin do roku 2024. To odpovídá 52 procentům všech zásilek s označením „výbušný materiál“ směřujících do ruských skladů.
KSE upozorňuje, že tento vývoj silně kontrastuje s obrazem soběstačné vojenské velmoci, kterým se Rusko snaží prezentovat. Stejný závěr sdílí i ukrajinská vojenská rozvědka. Její šéf Kyrylo Budanov letos informoval, že až 40 procent ruské munice pochází z KLDR.
Rusko zbrojí jako šílené, může s ním NATO držet krok?
V květnu jihokorejské zpravodajské služby odhalily, že KLDR poslala do Ruska 28 tisíc kontejnerů výzbroje. Nešlo jen o munici. V dodávkách byly také balistické střely, houfnice a podle některých informací i vojenský personál.
Nicméně například u raket dřívější analýzy potvrdily, že obsahují levnou a nespolehlivou mikroelektroniku, která je vysoce poruchová.
John Everard, který v letech 2006 až 2008 působil jako velvyslanec Spojeného království v Severní Koreji, serveru BBC sdělil, že zbraně KLDR jsou „ve velmi špatném stavu“. Například některé granáty se ani nedostaly k využití na frontě a vybuchly předčasně ještě v rukou Rusů.
Raketové systémy z dílny KLDR nesplňují západní standardy, pokud jde o zabezpečení. Jsou velmi zranitelné ukrajinskými drony, informoval web Business Insider.
Podle KSE do ruského logistického řetězce v roce 2024 dostalo také asi 13 tisíc tun výbušnin, které podle místa vstupu přes Kaspické moře s největší pravděpodobností pocházejí z Íránu.
Čína se formálně vyhýbá přímé vojenské podpoře Ruska. Nicméně dodávky pro zbrojní průmysl běží naplno. Objem přepraveného materiálu z východních pohraničních oblastí do klíčových výrobních lokalit se od roku 2021 téměř zdvojnásobil a přesáhl hranici tří milionů tun.
Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov nedávno varoval, že Rusko počítá s možností velkého budoucího konfliktu. „Probíhá totální mobilizace politiky, ekonomiky a společnosti Ruské federace, aby byla připravena na nadcházející rozsáhlou válku,“ řekl.
Za přezbrojení prý Rusko plánuje v příštích 11 letech utratit 1,1 bilionu rublů, tedy přibližně 286 miliard korun.
Zásadní je, že podle dostupných dat se Rusku nedaří výpadky ve vlastní výrobě plně nahradit. Nákladní vlaky s municí z KLDR a výbušninami z Íránu zatím doplňují frontu.
Otázkou ale zůstává, jak dlouho tento model vydrží. Bez obnovy vlastních kapacit nebo zásadní změny taktiky bude ruská armáda pod stále větším tlakem.
Vojenský analytik Franz-Stefan Gady pro Financial Times ale varuje před unáhlenými závěry. Problémy Ruska podle něj nemusí automaticky znamenat úbytek bojeschopnosti.
Putinova armáda prý mění taktiku a méně používá těžkou techniku. Zároveň investuje značné prostředky do budování nových skladových zásob.
