Hledám lidi hladové po úspěchu. Západ rezignoval, investujeme hlavně na Východě, říká Vojta Roček

Známý investor z Presto Ventures se snaží, aby lidé nebrali působení ve startupu jen jako klasický džob. „Měli by to vnímat jako investici nejen do svého života, ale i do firmy, která jim to jednou obrovským způsobem vrátí,“ říká v rozhovoru.

Známý investor z Presto Ventures se snaží, aby lidé nebrali působení ve startupu jen jako klasický džob. „Měli by to vnímat jako investici nejen do svého života, ale i do firmy, která jim to jednou obrovským způsobem vrátí,“ říká v rozhovoru.

Celý článek
0

Sto milionů pro Worldee. Český cestovatelský startup nakopne nový investor, je jím Smička z Bazoše

Radim Smička, šéf Bazoše, posílá olomoucké cestovatelské platformě Worldee tři miliony eur. Další milion přidávají současní investoři Kaiperi Venture Capital. Finanční injekci se startupu podařilo získat i díky nedávnému rozhovoru, který jeho zakladatel Tomáš Zapletal poskytl Hrotu.

Radim Smička, šéf Bazoše, posílá olomoucké cestovatelské platformě Worldee tři miliony eur. Další milion přidávají současní investoři Kaiperi Venture Capital. Finanční injekci se startupu podařilo získat i díky nedávnému rozhovoru, který jeho zakladatel Tomáš Zapletal poskytl Hrotu.

Celý článek
0

Co mají společného ostravská raketa a vaření v Africe? Sahel se topí v kouři

Problém, který v chladných měsících trápí české vesnice, najdeme v subsaharské Africe. Nad každou vesnicí se vznáší kouř z hořícího dřeva, ve městech je to zápach pálených odpadků. Ekologická zátěž stojí za miliony předčasných smrtí ročně.

Problém, který v chladných měsících trápí české vesnice, najdeme v subsaharské Africe. Nad každou vesnicí se vznáší kouř z hořícího dřeva, ve městech je to zápach pálených odpadků. Ekologická zátěž stojí za miliony předčasných smrtí ročně.

Celý článek
0

Sociolog: Rozsah dalších protestů závisí na schopnosti vlády vyjednávat

Aktuální protesty nejsou ojedinělou akcí. Je zde jasná paralela s protesty proti Topolánkově a Nečasově vládě, říká v rozhovoru pro Hrot24 sociolog Jiří Navrátil z Masarykovy univerzity

Sociolog: Rozsah dalších protestů závisí na schopnosti vlády vyjednávat
Odborářský boss Josef Středula na demonstraci na Malostranském náměstí kritizoval přístup vlády k sociálnímu dialogu. Kabinet by se měl podle něj zamyslet nad tím, jak za dva roky zvládl sjednotit lidi proti sobě. | foto Michal Čížek

Po určité době máme za sebou větší akci, na jejíž organizaci se podílely odbory. Z vašich dat vyplývá, které sociální skupiny a typy zaměstnanců jsou více odborově organizované. Odpovídá tato struktura průběhu posledních protestů? 

Vzhledem k tomu, že nemáme data přímo o účastnících protestů, se to dá říci těžko. Ale z hlediska organizací, které protesty organizovaly, to skutečně odpovídá: šlo převážně o školské, univerzitní, „úřednické“ a lékařské odbory na straně jedné (včetně jednotlivých škol a fakult, kde odbory nejsou přítomny, a studentských iniciativ), a pak zejména o KOVO a odbory v průmyslu, obchodu nebo hasičské a policejní odbory na straně druhé.

Ve zprávě publikované na stránkách univerzity píšete o „vnitřní polarizaci“. Tímto pojmem se obvykle označuje určitá vzdálenost názorů a postojů. Platí to i odborech? Existují mezi takzvanými modrými límečky a vysokoškoláky takové rozdíly? Konkrétně v postojích vůči procesům, jako je globalizace. 

Polarizace je zde myšlena spíše jako odlišnost než konflikt. Nepochybně mezi sociálními skupinami, které se v odborech převážně organizují, existují velké ekonomické a kulturní rozdíly. Navenek jsou nicméně odbory v situacích, kdy existuje „společný nepřítel“, schopny tyto rozdíly překonat a soustředit se na dosažení svého cíle při vyjednávaní nebo protestu. 

Nutno podotknout, ze strategie českých odborů jsou typicky velmi mírné čili většinově mluvíme o dosažení určitého znění kolektivních smluv, zohlednění situace některých zaměstnaneckých skupin při jednání na tripartitě a podobně. Nezaznamenal jsem v poslední době velké spory mezi různými odborovými organizacemi z hlediska kladení konkrétních požadavků a vyjednávaní. To se mimochodem stalo před několika lety například v případě poštovních nebo železničních odborů. Šlo ale typicky o spory uvnitř sektorových odborových organizací, ne mezi různými odborovými svazy, nebo dokonce centrálami.

A můžeme vůbec vypozorovat nějakou souvislost mezi postoji odborově organizovaných zaměstnanců a jejich politickými postoji a volebním chováním?

Toto je cílem našeho dalšího výzkumu, konkrétní odpovědi tak tady ještě nemáme. Ale vzhledem k tomu, že s vyšším vzděláním (respektive se stoupajícím příjmem) se mění rovněž politické preference, lze tvrdit, že i politické preference členů českých odborů jsou velmi různorodé. 

Jaký podíl občanů podle vašich dat vnímá současnou ekonomickou a politickou situaci jako hrozbu? A dají se tito lidé nějak blíže popsat, vyprofilovat? 

Neznáme tato data o jednotlivcích, ale sledujeme strategie organizací: z dlouhodobého hlediska vidíme, že odbory koordinují velké protestní akce v době, kdy vnímají ekonomickou situaci jako prekérní a plánované strategie vlády jako ohrožující zájmy konkrétních skupin zaměstnanců. Je důležité uvést, že hrozba je zde definována ne jako objektivní faktor (například pokles HDP), ale jako sdílené přesvědčení o tom, že ekonomická situace je špatná nebo že vláda ohrožuje určitou sociální skupinu. 

Toto je výsledkem kolektivních procesů interpretace, kde hrají důležitou roli právě organizace. Občané/zaměstnanci se pak buď nechají, nebo nenechají o této hrozbě přesvědčit a podle toho dále jednají.

Kdo organizuje druhou polovinu socioekonomických protestů, když ne odbory? 

Socioekonomická témata jsou veřejně artikulovaná velkým množstvím aktérů. Nejde nutně o přímé ekonomické požadavky (růst mezd a podobně), ale například o studenty odmítající školné, pacienty bojující proti poplatkům ve zdravotnictví, protesty proti ochraně duševních práv, zájmové skupiny odmítající různé daně, iniciativy požadující více peněz na kulturu atd.

Dá se pondělní akce odborů považovat za ojedinělou, nebo by se Česko mělo připravit na pokračování? 

Z hlediska nedávné historie určitě nejde o ojedinělou akci, je zde jasná paralela s protesty proti Topolánkově nebo Nečasově vládě a jejich politice škrtů. Vše bude záležet na strategii vlády – pokud projeví zájem jednat a vyslyší alespoň některé požadavky odborů, je zde vysoká pravděpodobnost, že náš nečekají široké protestní akce, ale spíše ojedinělé protesty jednotlivých odborových organizací nebo skupin. 

V opačném případě lze očekávat utváření široké koalice odborů a dalších skupin, které budou své požadavky formulovat mimo půdu politických institucí.

Pokud sledujete trendy u nás a v jiných evropských zemích, kterým zemím či regionům se v tomto ohledu podobáme?

Pokud jde o nárůst odborových protestů, ty nyní zažívá třeba Spojené království. Společnou máme zejména snahu vlád o prosazení politiky škrtů v situaci, kdy je velká část společnosti ekonomicky poškozena následky pandemie covidu, rostoucími cenami energií a celkově vysokou inflací. 

Jinak lze obecně říci, že z dlouhodobého hlediska se socioekonomické protesty častěji objevují v těch zemích, kde jsou socioekonomická témata (daně, sociální politika, hospodářská politika) v hlavním politickém diskurzu, tedy typicky na půdě parlamentu, spíše upozaděna a politická elita se jim nevěnuje. To je například situace takzvaných kulturních válek, kdy se hlavními politickými tématy stávají hodnoty či otázky víry (homosexualita, náboženská víra, politika rodu a etnicity).

Jiří Navrátil (43)

  • Vystudoval sociologii a politologii na Fakultě sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně. Momentálně je na této fakultě odborným asistentem. Působil rovněž na jiných fakultách a univerzitách.
  • Absolvoval řadu stáží a studijních pobytů na různých univerzitách v Evropě. Byl řešitelem několika národních i mezinárodních vědeckých grantů. 
  • Je členem ediční rady časopisu Securitas Imperii.
  • Odborně se zaměřuje na občanskou společnost, politický aktivismus, zájmové skupiny a politická a sociální hnutí.