Pro mnoho tváří českého showbyznysu jsou dnes sociální sítě stejně důležitou součástí kariéry jako jejich hlavní profese. Anna Dvořáková se na nich ale snaží zůstat především sama sebou. Neskrývá se za role, netlačí na propagaci, bere je jako prostor pro odlehčenou tvorbu.

Přestože má na Instagramu téměř 80 tisíc sledujících a na TikToku dokonce přes 1,3 milionu, propagaci dělá, jen když má ke značce vztah, a lidi chce hlavně bavit. Herectví pro ni zůstává prioritou.

V rozhovoru s Annou jsme se dotkli vztahu mezi herectvím a influencerstvím, umělecké kredibility, etiky na sítích nebo například využívání umělé inteligence v práci a při castingu.

Mladá herečka otevřeně přiznává, že sociální sítě ji baví hlavně jako způsob, jak svým fanouškům přiblížit zákulisí natáčení a pobavit sledující.

Jak moc je vaše herecká kariéra provázaná se sociálními sítěmi? A jak moc vás baví tvořit na ně vlastní věci?

Influencerství určitě hraje roli, ale není to vyloženě o marketingu ve smyslu, že bych pořád něco prodávala. Občas jsem samozřejmě něco propagovala, třeba ukázala produkt, když jsem brala lidi do zákulisí, ale není to hlavní fokus.

Většinou, když dělám vlog ze zákulisí, je prostě jen o natáčení. Chci, aby se lidé dozvěděli, jak přežívám ,na place‘, a třeba se i trochu pobavili.

SpolečnostSpolečnost

Přefouknuté rty nejsou atraktivní. Některé kliniky nabízejí až dumpingové ceny, říká známý plastický chirurg Měšťák

Co vás teď živí víc? Hraní, nebo influencerství? Máte pocit, že by se to časem mohlo změnit?

Momentálně mě více živí hraní. A ráda bych zmínila, že slovo ,influencer‘ moc nepoužívám, protože svoji tvorbu na sítích beru spíš odlehčeně a chci, aby se tam lidé hlavně pobavili.

Cítím se pořád spíš jako herečka, hraní je mi bližší. Takže teď mě víc živí herectví, ale samozřejmě se to může měnit podle toho, kde je zrovna víc práce.

Jak přistupujete k propagaci? Děláte někdy promo i v roli, nebo vždy za sebe?

Snažím se, aby jakékoli promo, které dělám, působilo co nejautentičtěji a přirozeně zapadlo do mého běžného obsahu.

Když už spolupracuji s nějakou značkou, chci, aby vše ladilo s tím, co běžně tvořím. A aby to moje publikum zaujalo stejně jako cokoliv jiného, co sdílím.

Můj vztah k AI je vlastně hodně pozitivní.

Nedělám to v roli žádné postavy z filmu nebo seriálu, ale prostě sama za sebe, i když třeba někdy v různých převlecích. Zkrátka chci, aby to pořád bylo cítit jako já, jako Anička.

Jak reaguje vaše komunita na placený obsah oproti čistě uměleckému? Bojíte se ztráty důvěry fanoušků?

Mám pocit, že moje komunita mě zná a ví, že i když občas sdílím obsah, kde něco propaguji, dělám to způsobem, který je pro mě přirozený. Nejde mi o to je přesvědčovat, ale spíš jim dál nabízet styl videí, který je baví, i když je to třeba ve spolupráci se značkou.

Zatím jsem neměla pocit, že by mi kvůli tomu lidi přestávali důvěřovat, protože se snažím zůstat upřímná a dělat to v duchu toho, na co jsou u mě zvyklí.

Takže doufám, že tím jejich důvěru neztrácím. Často se i značky s pokorou zeptám, jestli by mi nechali volnou ruku. A pokud vyloženě nejde o nějaký striktní brief, nemají s tím problém.

Jak byste reagovala, kdyby vám agent doporučil vzít nabídku, která poškozuje vaši uměleckou kredibilitu?

Zaprvé si nemyslím, že by mi moje agentka doporučila něco, co by mi mohlo uškodit (směje se). A co se týče influencer marketingu, vnímám to tak, že propagace značek tu byla vždycky, jen se dřív dělala jiným způsobem.

Teď je to častější a známé tváře se objevují v reklamách víc, protože máme sociální sítě. Takže to podle mě není nic úplně nového, jen je to teď viditelnější.

Nakonec je to vždycky o tom, jestli se s tou značkou člověk ztotožní. Pokud bych měla pocit, že by mi to mohlo jakkoli uškodit nebo bych s tím nesouhlasila, prostě bych do toho nejspíš nešla.

Setkala jste se s tím, že by spolupráce byla v rozporu třeba s postavou, kterou zrovna hrajete?

To je opravdu zajímavá otázka a moc se mi líbí. Spíš to asi vnímám tak, že když hraju nějakou postavu, je to prostě role, jiný člověk, kterému jen propůjčuju své tělo a hlas. Samozřejmě do každé postavy vkládám kousek sebe, ale pořád je to ,někdo jiný‘.

Je tedy možné, že postava, kterou hraju, by třeba něco nepropagovala, zatímco já ano. Ale beru to odděleně. V praxi jsem se ještě nesetkala s tím, že by spolupráce se značkou byla vyloženě v rozporu s nějakou mou postavou. Takže takovou zkušenost nemám, ale určitě si uvědomuju, že tyhle věci rozlišuju. Já jsem já a postava je postava.

Zhodnocení peněz díky kultuřeZhodnocení peněz díky kultuře

Stavím v Ostravě divadlo za 400 milionů a investorům nabízím vysoký zisk, říká hvězda Tří tygrů Albert Čuba

Největší komunitu máte na TikToku, jaké platformy vám dávají největší smysl právě teď a do budoucna?

Teď mi nejvíc dávají smysl TikTok a Instagram, protože tam můžu tvořit krátká videa a momentálně nemám moc čas na něco jiného.

Ale kdybych měla víc času, určitě by mě bavilo dělat delší a propracovanější videa na YouTube, kde bych si mohla víc vyhrát se vším možným. Doufám, že pokud se někdy rozhodnu být aktivnější i na YouTube, bude to lidi taky bavit.

Jak moc cítíte tlak na to, aby váš obsah působil autenticky, i když je placený? Nebo propagaci vždy jasně označujete?

Já se vůbec nesnažím tajit, že když dělám reklamu, je to reklama. Mám pocit, že dávám vždycky jasně najevo, že je to spolupráce s nějakou značkou. Ale zároveň se to snažím zapracovat do svého obvyklého stylu, aby to působilo autenticky a zapadlo to do mého obsahu.

Myslím si, že kdyby to bylo něco úplně mimo můj styl, lidi by to ani nebavilo. Takže tlak necítím, protože se vždycky snažím domluvit se značkou tak, aby nám to oběma sedělo a aby to bylo přirozené.

Je možné, že postava, kterou hraju, by třeba něco nepropagovala, zatímco já ano.

Měla by podle vás existovat etická pravidla nebo limity specifické pro herecké influencery?

No, pojem ,herecký influencer‘ slyším asi poprvé, tak ještě úplně nevím, co si o tom myslet. Ale myslím si, že by pro všechny, kdo se nějak vyjadřují na sítích – nebo obecně na veřejnosti – měla platit stejná etická pravidla.

Buďme slušní a uvědomme si, že na nás někdo kouká. Ať už herec, nebo influencer, každý by měl mít nějakou zodpovědnost vůči své komunitě, protože pro někoho může být vzorem.

Je podle mě důležité si to uvědomovat a chovat se podle toho. Nedělat nic, co by bylo úplně reckless (bezmyšlenkovité nebo bezhlavé – pozn. red.). Takže ano, stejná zodpovědnost a stejná pravidla pro všechny.

Jaký máte vztah k umělé inteligenci? Používáte ji při přípravě nebo tvorbě?

Můj vztah k AI je vlastně hodně pozitivní. Používám hlavně ChatGPT. A kromě toho, že s ním řeším různé problémy nebo se ho ptám na všelijaké otázky, mi občas pomáhá třeba s dialogy, které si potřebuju projít na druhý den.

Někdy si s ním třeba projdu text nebo využívám umělou inteligenci při editování videí či generování obrázků na pozadí, když točím třeba na zeleném plátně. Takže AI používám celkem často a docela mi usnadňuje práci.

Vyzkoušela jste někdy AI pro účely castingu? Třeba deepfake videa?

Párkrát jsem pro srandu použila appku, která ze mě udělala moje oblíbené filmové postavy, ale to bylo opravdu jen pro pobavení. A pokud jde o casting, tam umělou inteligenci vůbec nepoužívám.

Myslím si, že na castingu jde o to, aby lidi viděli můj skutečný herecký výkon takový, jaký je. Bylo by nefér, kdybych ho jakkoli upravovala umělou inteligencí, protože tu v sobě přirozeně zabudovanou nemám.

Takže i kdybych díky tomu dostala roli, kopala bych si tím hrob, protože bych to pak už nemohla zopakovat naživo. Takže ne, AI u castingu nepoužívám.

S nástupem umělé inteligence se hlavně v kancelářích lidé začínají bát, že budou nahrazeni. Myslíte, že AI začne šlapat na paty i hercům?

OK, tohle je trošku děsivá otázka. AI se vyvíjí opravdu rychle a je jasné, že to občas vypadá, jako by nám šlapala na paty. Ale nemyslím si, že by hercům vzala práci. Lidské emoce a herecké výkony jsou podle mě nenahraditelné.

Umělá inteligence je pořád jen program a nemá tu lidskou autentičnost. Takže se toho nebojím. Spíš se snažím s AI spolupracovat, protože je to součást budoucnosti.

A i kdyby někdy hrozilo, že nám vezme práci, myslím, že ne hned. A pokud ano, budu to řešit, až to přijde.