Případ špicberských medvědů ukazuje, že dopady klimatické změny nejsou všude stejné
Foto: Hans-Jurgen Mager / Unsplash.com
Svalbardský paradox
Ledu ubývá, ale polární medvědi paradoxně tloustnou
Všichni si vybavujeme fotografie hubených polárních medvědů, kterým globální oteplování bere led pod tlapami a s ním i potravu. Jenže u souostroví Svalbard v Severním ledovém oceánu platí zvláštní paradox. Navzdory rychlému tání mořského ledu jsou tamní polární medvědi dnes v lepší kondici než před dvaceti lety.
Redaktor junior
Tato zvířata přitom fungují jako biologický ukazatel změn v Arktidě. Když hůře loví, projeví se to rychle: hubnou a jejich šance přežít další sezonu klesá.
Právě proto vědce překvapilo, co se děje na souostroví Svalbard, ležícím mezi severním pobřežím Norska a Severním pólem. Led mizí, ale dospělí medvědi netrpí úbytkem tukových zásob. Informoval o tom server Earth.com.
Miliardář, co vrátil světu vyhynulého vlka, spojuje síly s Hollywoodem
Barentsovo moře patří k nejrychleji se oteplujícím oblastem planety. Podle dat citovaných ve studii publikované v časopise Scientific Reports se zde od osmdesátých let zvyšovala průměrná teplota vzduchu až o dva stupně Celsia za dekádu, což je více než dvojnásobek oproti jiným oblastem výskytu polárních medvědů.
Za běžných okolností by takový vývoj znamenal méně tuleňů, kratší období vhodné k lovu a postupné zhoršování zdravotního stavu predátorů závislých na mořském ledu.
Ten podle stejné studie tál tempem zhruba čtyř dnů ročně – každým rokem tak přibývaly dny, kdy se led vůbec nevytvořil nebo už zcela zmizel.
Nenechte se oklamat jejich roztomilostí, lední medvědi jsou považováni za nejnebezpečnější druh medvědů a patří mezi nejsmrtelnější predátory vůbec
Foto: Brian McMahon / Unsplash.com
Studie se zaměřila přímo na fyzickou kondici zvířat. Vědci z Norského polárního institutu analyzovali 1 188 záznamů tělesných měření od 770 dospělých polárních medvědů odchycených na Svalbardu v letech 1995 až 2019. Hlavním ukazatelem byl index tělesné kondice, který odráží množství tukových zásob.
Výsledky ukázaly, že do roku 2000 kondice medvědů klesala, poté se však trend obrátil. Průměrný index začal růst právě v období nejrychlejšího úbytku mořského ledu.
Statistické modely přitom nenašly podporu pro očekávaný negativní vliv vyšších teplot ani ztráty ledu na celkovou tělesnou kondici zvířat.
Vysvětlení se nachází mimo ledovou plochu. Díky ochraně přírody se v oblasti Svalbardu zotavily populace sobů, mrožů a některých druhů tuleňů, které mohou medvědi lovit i na pevnině.
Autoři studie zároveň upozorňují, že tato zjištění nelze chápat jako důkaz, že by polární medvědi byli před dopady klimatické změny v bezpečí.
Další úbytek ledu znamená delší přesuny mezi lovišti, více plavání a vyšší energetické výdaje, zejména u tzv. pelagických jedinců, tedy žijících v oblasti volné vodní plochy. Krátkodobý nárůst tukových zásob tak nemusí stačit k pokrytí rostoucích energetických nároků v dalších letech.
