Pokud Západ využije ruská aktiva v Evropě, Rusko sáhne po majetku západních firem na svém území, podepsal Vladimir Putin ve svém dekretu
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Ruka Kremlu
Putin tvrdě: „Pokud použijete ruské peníze pro Ukrajinu, znárodníme západní firmy v Rusku“
Zatímco Brusel hledá způsob, jak z ruských peněz financovat rekonstrukci Ukrajiny, Moskva zahájila ofenzivu na jiném poli. A týká se až 800 západních podniků, mimo jiné pobočky rakouské Raiffeisen Bank International, italské UniCredit či německého výrobce čokolády Ritter Sport.
editor
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, který urychluje privatizaci státního majetku a zároveň umožňuje převod či prodej aktiv zahraničních firem působících v Rusku.
Tento krok je oficiálně zdůvodňován „zajištěním obranných schopností země“, ale v samotném dokumentu se výslovně odkazuje na „nepřátelské akce Spojených států a jejich spojenců“, které uplatňují restriktivní opatření proti ruským občanům a firmám.
Dekret tak de facto otevírá cestu k legálnímu znárodnění západního majetku v Rusku, píše ekonomický web Oilprice.com.
Organizátorem těchto prodejů se podle nařízení stává PSB Bank, dříve známá jako Promsvjazbank, která je již roky v rukou státu a patří mezi finanční pilíře ruského vojensko-průmyslového komplexu.
Podle analytiků Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda jde o přímou reakci na plán Evropské unie využít zmrazená ruská aktiva k financování obnovy Ukrajiny.
Evropská komise totiž zvažuje schéma takzvané „reparační půjčky“, kdy by se více než 170 miliard eur ruských prostředků držených v Evropě použilo jako záruka pro vydání dluhopisů.
Získané prostředky by poté směřovaly na poválečnou rekonstrukci Ukrajiny – s tím, že Kyjev by půjčku splácel teprve po uhrazení válečných škod Ruskem.
Návrh představila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová při svém projevu v Evropském parlamentu a dále jej rozpracovala na říjnovém summitu v Kodani, kde o Ukrajině jednali evropští lídři s Volodymyrem Zelenským.
Finální parametry půjčky budou ještě předmětem debaty ministrů financí, ale základní princip je jasný: ruské peníze by měly nést část nákladů na obranu a obnovu země, kterou Moskva napadla, popisuje Oilprice.com.
Kreml plán označil za „krádež“ a „nepřátelský akt“. Putinův dekret má být „symetrickou odpovědí“ – pokud Západ využije ruská aktiva v Evropě, Rusko sáhne po majetku západních firem na svém území.
Podle dostupných údajů v Rusku stále působí zhruba 800 západoevropských podniků. Dokument zmiňuje mimo jiné ruské pobočky rakouské Raiffeisen Bank International, italské UniCredit či německého výrobce čokolády Ritter Sport.
Raiffeisen patří mezi nejviditelnější příklady. Evropské úřady ji už od roku 2022 tlačí k odchodu z ruského trhu, ale banka odolává – mimo jiné kvůli mimořádným ziskům z platebního monopolu mezi Ruskem a Evropou.
Její případný odchod by navíc znamenal miliardové ztráty, protože jiný Putinův dekret ukládá zahraničním firmám při prodeji ruských aktiv povinnost poskytnout 50procentní slevu a odvést 10 procent z transakce přímo do ruského rozpočtu.
Otázkou zůstává, zda tato „privatizace“ vůbec může přinést Rusku skutečné výnosy. Západní společnosti by o zabavený majetek mohly vést dlouholeté soudní spory
Noví vlastníci by navíc čelili obrovským právním rizikům. Taková aktiva by byla „toxická“ – obtížně prodejná, zpochybnitelná a bez jistoty právní ochrany.
Putinova strategie tak může mít spíše symbolický než ekonomický efekt. Ukazuje však, že Moskva se připravuje na vleklý konflikt nejen na bojišti, ale i v ekonomické a právní rovině.
Stejně jako EU hledá způsoby, jak obejít blokádu zmrazených aktiv, Kreml testuje hranice možného – a z majetku západních firem dělá rukojmí geopolitického sporu, který nemá vítěze.
